Odbor sociálních věcí

Sociální portál Jihočeského kraje:

Sociální portál jč kraje - logo

 

 

 

 

 


Základní informace o odboru

Vnitřní členění a telefonní seznam odboru

Náplň činnosti odboru v samostatné působnosti kraje

Oddělení projektů a plánování sociálních služeb

  • organizuje jednání související s činností odboru
  • koordinuje činnost odboru mezi odděleními odboru
  • koordinuje a zajišťuje potřeby vnitřního auditu KÚ na odboru
  • zajišťuje přípravu a zpracování podkladů pro sdělovací prostředky za odbor
  • zpracovává a zajišťuje databázi údajů potřebných pro činnost odboru
  • zajišťuje podklady a záznamy z jednání na odboru
  • zajišťuje archivaci materiálů vlastního oddělení
  • vede evidenci připomínek, námětů, stížností a realizuje jejich přenesení adresátům
  • zajišťuje spisovou službu
  • koordinuje a dohlíží nad implementací zákona o informacích
  • připravuje podklady pro řešení personálních otázek odboru
  • řeší otázky související s utajovanými skutečnostmi
  • vede evidenci technického a majetkového vybavení odboru
  • vede příruční knihovnu s odbornou literaturou
  • koordinuje činnosti související s projektovým řízením a dotační politikou v sociální oblasti
  • administruje věcnou stránku dotačních programů pro oblast sociálních věcí ve spolupráci s OEZI
  • získává finanční prostředky z EU do oblasti sociálních věcí
  • realizuje evropské projekty pro oblast sociálních věcí
  • spolupracuje s oddělením krizového řízení na odboru zdravotnictví
  • koordinuje spolupráci s ČSÚ
  • koordinuje spolupráci s městy a obcemi
  • sleduje a vyhodnocuje docházkový systém na odboru
  • zpracovává koncepční materiály k činnosti odboru
  • zpracovává a zajišťuje plán kontrol, včetně jeho vyhodnocení
  • podílí se na kontrole zřizovaných příspěvkových organizací ve spolupráci s ostatními odděleními
  • zabývá se koncepční a analytickou činností odboru
  • realizuje podporu rodinné a seniorské politiky kraje
  • spolupracuje s ostatními odděleními při zajištění předběžné, průběžné a následné finanční kontroly u poskytnutých finančních podpor odboru
  • spolupracuje na optimalizaci systému sociálních služeb v kraji, a to formou plánování a financování
  • řídí a aktualizuje síť sociálních služeb
  • zpracovává a koordinuje přípravu podkladů a vyhodnocuje materiály RK a ZK
  • zpracovává rozpočet odboru v součinnosti s ostatními odděleními, kontrolu jeho čerpání, připravuje návrhy změn rozpočtu a zabezpečuje hospodaření odboru dle přijatého rozpočtu
  • vytváří strategie a koncepce v oblasti sociálních věcí (SPRSS, KPVP pro OZP aj.)

Oddělení kontroly a financování

  • koordinuje účetní uzávěrky rezortu soc. služeb u PO, včetně analytických a metodických prací spojených s konsolidací dat
  • posuzuje požadavky financovaných organizací nad rámec schváleného rozpočtu z hlediska věcnosti, účelovosti a hospodárnosti a provádění rozpočtových opatření ve své pravomoci
  • vykonává agendy zřizovatelských a zakladatelských funkcí vůči organizacím
  • podílí se na vytváření koncepce rozvoje sociálních služeb v Jihočeském kraji
  • provádí metodickou a konzultační činnost v oblasti ekonomiky a účetnictví pro příspěvkové organizace zřizované krajem v soc. oblasti, včetně personálních změn
  • vypracovává opatření a sjednocování ekonomických a účetních postupů pro příspěvkové organizace zřizované krajem v soc. oblasti
  • Podílí se na zpracování analýz aktuálního vývoje sociálních služeb v daném regionu
  • připravuje materiály pro radu a zastupitelstvo kraje v dané problematice
  • kontroluje a podílí se na přípravě strategických dokumentů kraje
  • provádí kontroly efektivnosti a hospodárnosti v PO kraje v soc. oblasti
  • zpracovává ucelené metodické postupy k zabezpečení činnosti ve vymezené působnosti územního správního úřadu nebo územního samosprávného celku
  • koordinuje činnost příspěvkových organizací pro sociální oblast v oblasti ekonomiky a účetnictví
  • spolupracuje s ostatními odděleními při zajištění předběžné, průběžné a následné finanční kontroly u poskytnutých finančních podpor odboru
  • spravuje Fond rozvoje sociální oblasti v souladu s jeho schváleným statutem
  • pro rozhodování orgánů kraje zabezpečuje úkoly se zřizováním a řízením zařízení sociálních služeb zřizovaných krajem;
  • vyhlašuje a administruje dotační řízení financovaná z rozpočtu Jihočeského kraje
  • Zajišťuje průběžné a následné kontroly u poskytnutých finančních prostředků

Oddělení sociálních služeb

  • spolupracuje s obcemi, dalšími kraji a s poskytovateli sociálních služeb při zprostředkování pomoci osobám, popřípadě zprostředkování kontaktu mezi poskytovatelem a osobou (§ 95 písm. c) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů),
  • podílí se ve spolupráci s ostatními odděleními odboru na provádění kontrol poskytování sociálních služeb u příspěvkových organizací poskytujících sociální služby zřizovaných Jihočeským krajem, (zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), dále jen "zákon o kontrole", vnitřní předpis RŘ/66/REDI Kontrola prováděná krajským úřadem v rámci výkonu přenesené působnosti, dále jen "vnitřní předpis o kontrole"),
  • poskytuje odbornou, metodickou a konzultační podporu a pomoc v oblasti sociálních služeb příspěvkovým organizacím poskytujícím sociální služby zřizovaným Jihočeským krajem a dalším poskytovatelům sociálních služeb,
  • podílí se na vyhodnocení plnění cílů a opatření Krajského plánu vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením,
  • podílí se v rámci odboru sociálních věcí na přípravě pravidel a následně i hodnocení žádostí subjektů v rámci dotačních programů Jihočeského kraje,
  • zajišťuje plnění úkolů v oblasti sociálního začleňování,
  • podílí se na zpracování střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb, jeho sledování a vyhodnocování jeho plnění (§ 95 písm. d) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů),
  • podílí se na přípravě koncepčních a programových dokumentů v oblasti sociálních služeb a dává návrhy a doporučení k těmto dokumentům,
  • podílí se na přípravě podkladů a materiálů pro vyhodnocení silných a slabých stránek a navrhuje změny, zlepšení poskytovaných sociálních služeb, zejména těch, které jsou zařazeny do sítě sociálních služeb na území kraje včetně sociálních služeb poskytovaných příspěvkovými organizacemi,
  • zajišťuje plnění úkolů v působnosti oddělení vyplývajících z usnesení vlády nebo spolupráci při jejich naplňování včetně zpracování podkladů,
  • připravuje podklady pro rozhodování orgánů kraje v působnosti oddělení sociálních služeb,
  • zajišťuje prošetření a vyřízení stížností a podnětů obcí, občanů směřujících do oblasti poskytování sociálních služeb a dalších subjektů,
  • spolupracuje při přípravě podkladů pro soudní řízení vedená proti Jihočeskému kraji v oblasti sociálních služeb,
  • spolupracuje s obcemi, dalšími subjekty a registrovanými poskytovateli sociálních služeb, ve spolupráci s ostatními odbory Jihočeského kraje provádí průběžný monitoring poskytovatelů sociálních služeb a jimi poskytovaných sociálních služeb,
  • podílí se na připomínkových řízeních k návrhům novel právních předpisů a nových právních předpisů v rámci působnosti jednotlivých agend oddělení, zajišťuje sumarizaci připomínek jednotlivých oddělení odboru, zpracování zásadních a nezásadních připomínek k zaslaným návrhům za odbor sociálních věcí a jejich vložení do aplikace eKLEP,
  • zajišťuje spisovou a skartační službu dle vnitřního předpisu Ř/4/REDI Spisový a skartační řád Krajského úřadu Jihočeského kraje,

 

Oddělení sociálně-právní ochrany dětí

  • zabezpečuje úkoly pro rozhodování orgánů Jihočeského kraje při zřizování a spravování zařízení sociálně-právní ochrany
  • podílí se na vytváření předpokladů pro kulturní, sportovní, jinou zájmovou a vzdělávací činnost dětí

 

Oddělení prevence a humanitních činností

  • připravuje analýzy, koncepční materiály a strategie kraje pro oblasti primární sekundární a terciární drogové prevence, prevence rizikových forem chování, kriminality a dále koncepční materiály v agendě romského koordinátora, národnostních menšin, v oblasti integrace cizinců, azylantů a osob ohrožených sociálním vyloučením
  • podle potřeby iniciuje vznik pracovních skupin a poradních orgánů kraje pro výše jmenované oblasti, koordinuje a zajišťuje jejich činnost, přímo se na jejich činnosti podílí (včetně komisí pro výběr projektům k jednotlivým grantovým nebo dotačním titulům)
  • koordinuje součinnost všech zainteresovaných subjektů v kraji a realizaci plnění jednotlivých úkolů ve zmíněných strategiích včetně následné evaluace
  • zajišťuje přípravu a podklady pro financování aktivit ve zmíněných oblastech, připravuje vypisování grantových programů kraje a dotací do zmíněných oblastí
  • podle potřeby a možností se ve spolupráci s centrálními institucemi podílí na zajišťování přípravy a podkladů pro financování aktivit ve zmíněných oblastech, připravuje vypisování grantových programů pro oblast kraje a dotací z dalších zdrojů do zmíněných oblastí (včetně dotací poskytnutých do rozpočtu kraje k dalšímu přerozdělení, administraci a kontrole)
  • zajišťuje předběžné, průběžné a následné finanční kontroly u poskytnutých finančních podpor, včetně těch z centrální úrovně
  • koordinuje činnosti institucí systému prevence na krajské úrovni
  • monitoruje situaci v jednotlivých oblastech působnosti oddělení
  • zabezpečuje úkoly důležité pro rozhodování orgánů Jihočeského kraje v oblastech působnosti oddělení
  • vykonává potřebnou informační a metodickou činnost v oblasti směrem k obcím a poskytovatelům služeb na území kraje
  • vytváří podmínky pro vzájemnou výměnu zkušeností s dalšími organizacemi a poskytovateli jednotlivých aktivit oddělení v kraji
  • připravuje podklady, zpracovává návrhy a koordinuje realizaci jednotlivých konkrétních opatření z "Koncepce oddělení prevence a humanitních činností" a jejích dílčích oblastí, včetně jejich aktualizace (Akčních plánů) a jejich každoročního vyhodnocení nebo aktualizace:
    • Strategie prevence rizikového chování dětí a mládeže JčK
    • Strategie protidrogové politiky JčK
    • Strategie integrace romských komunit v Jihočeském kraji
    • Strategie v oblasti znevýhodněných skupin ohrožených sociálním vyloučením v Jihočeském kraji
    • Koncepce prevence kriminality Jihočeského kraje
    • připravuje a realizuje vlastní projekty v rámci agend oddělení
Náplň činnosti odboru v přenesené působnosti (výkon státní správy)

Oddělení projektů a plánování sociálních služeb

  • zpracovává statistická data o příspěvkových organizacích kraje pro účely MPSV
  • zpracovává statistická data o sociálních službách u poskytovatelů sociálních služeb v Jihočeském kraji pro MPSV
  • zpracovává zprávy o vyhodnocení kontrolní činnosti pro věcně příslušná ministerstva

Oddělení kontroly a financování

  • Vyhlašuje a administruje finanční prostředky na poskytování sociálních služeb dle Zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách
  • Zajišťuje průběžné a následné kontroly u poskytnutých finančních prostředků
  • Na úrovni kraje se ve spolupráci s MPSV podílí na stanovení jednotných celostátních postupů a zásad poskytování finančních podpor a dotací včetně vyhodnocování projektů
  • Podílí se na zpracování analýz aktuálního vývoje sociálních služeb v daném regionu, včetně přípravy podkladů pro celostátní analýzy v uvedené oblasti
  • Zpracovává připomínky k legislativě, týkající se oblasti sociálních služeb a jejich financování pro MPSV

Oddělení sociálních služeb

  • poskytuje odbornou a metodickou pomoc obcím při výkonu přenesené působnosti v oblasti realizace činností sociální práce dle ustanovení § 92 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (§ 67 odst. 1 písm. c) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů),
  • ve spolupráci s ostatními odbory krajského úřadu, poskytuje odbornou a metodickou pomoc obcím při výkonu přenesené působnosti v oblasti veřejného opatrovnictví dle § 149b odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (§ 67 odst. 1 písm. c) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů),
  • na základě vyžádání spolupracuje s ministerstvem vnitra při zjišťování dat a údajů od veřejných opatrovníků,
  • poskytuje podporu a konzultace v souvislosti s ustanovením § 91a, 91b a 91c zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s poskytováním pobytových sociálních služeb,
  • poskytuje odbornou a metodickou pomoc obcím při rozhodování ve věci stanovení úhrady za stravu a péči za poskytování sociálních služeb dítěti umístěnému do domova pro osoby se zdravotním postižením na základě rozhodnutí soudu o nařízení ústavní výchovy nebo předběžného opatření dle § 74 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (§ 67 odst. 1 písm. c) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů),
  • při výkonu činnosti sociální práce vede Standardizovaný záznam sociálního pracovníka, který je součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí (dále jen „JIS"), v případě nefunkčnosti systému JIS, koordinuje ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí zjištěné nedostatky a podílí se na jejich odstranění,
  • provádí kontrolu výkonu přenesené působnosti obcí v oblasti sociální práce, rozhodování o ustanovení zvláštního příjemce dávky důchodového pojištění a stanovení úhrady za stravu a péči (§ 67 odst. 2 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů),
  • rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím obecních úřadů ve věcech ustanovení zvláštního příjemce dávky důchodového pojištění dle § 10 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (§ 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů),
  • rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím obecních úřadů obcí s rozšířenou působností ve věci stanovení úhrady za stravu a péči za poskytování sociálních služeb dítěti umístěnému do domova pro osoby se zdravotním postižením na základě rozhodnutí soudu o nařízení ústavní výchovy nebo předběžného opatření dle § 74 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (§ 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů),
  • zajišťuje ve spolupráci s ostatními poskytovateli sociálních služeb a obecními úřady obcí s rozšířenou působnosti poskytnutí sociálních služeb v případě, kdy poskytovatel ukončil poskytování sociálních služeb z důvodu zrušení jeho registrace, pozbytí její platnosti, popřípadě z jiného důvodu a osoby, kterým tento poskytovatel dosud poskytoval sociální služby, se nacházejí v bezprostředním ohrožení jejich práv a zájmů a nejsou schopny samy si zajistit pokračující poskytování sociálních služeb (§ 93 písm. a) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů),
  • koordinuje poskytování sociálních služeb osobám, jejichž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby; přitom spolupracuje s obecními úřady obcí s rozšířenou působností (§ 93 písm. b) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů),
  • podílí se na koordinaci poskytování sociálních služeb a realizuje a koordinuje činnosti sociální práce vedoucí k řešení nepříznivé sociální situace a k sociálnímu začleňování osob (§ 93 písm. c) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů),
  • rozhoduje o registraci sociálních služeb (§ 78 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů),
  • provádí kontrolu fyzických a právnických osob, kterým nebylo vydáno rozhodnutí o registraci, nasvědčují-li skutečnosti tomu, že u těchto osob jsou poskytovány sociální služby bez oprávnění k jejich poskytování (§ 82b zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů),
  • zajišťuje kontrolu plnění podmínek stanovených pro registraci (§ 82a zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů),
  • připravuje podklady pro uložení pokut za přestupky dle § 107 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v působnosti oddělení,
  • připravuje podklady pro uložení pokuty za přestupky dle § 15 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád),
  • spolupracuje s Ministerstvem práce a sociálních věcí v rámci správního řízení, ve věci podání odvolání do rozhodnutí vydaného Krajským úřadem Jihočeského kraje, 
  • vede registr poskytovatelů sociálních služeb na území Jihočeského kraje (§ 85 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů),
  • spravuje listinnou podobu registru a zpracovává elektronickou podobu registru (§ 85 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů),
  • zajišťuje činnosti související s poskytováním údajů o registrovaných sociálních službách prostřednictvím „Výkazu sociálních služeb“ v aplikaci OK_poskytovatel (§ 85 odst. 5 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů),
  • zajišťuje zpracování a podání žádosti o poskytnutí státní účelové dotace na výkon sociální práce, zajišťuje hodnocení žádostí obcí z Jihočeského kraje o poskytnutí dotace na výkon sociální práce,
  • zajišťuje prošetření a vyřízení stížností a podnětů obcí a občanů směřujících do oblasti přenesené působnosti oddělení,
  • zajišťuje zpracování rezortních statistických výkazů v působnosti oddělení,
  • spolupracuje při přípravě podkladů pro soudní řízení vedená proti krajskému úřadu v oblasti sociálních služeb,
  • zabezpečuje podmínky pro jednotný postup obcí při aplikaci právních předpisů, metodických pokynů a doporučení v oblasti sociálních služeb a sociální práce, podává sjednocující stanoviska k právní problematice v působnosti oddělení,
  • poskytuje podklady a na vyžádání spolupracuje s  Ministerstvem práce a sociálních věcí při tvorbě koncepcí v oblasti sociálních služeb a sociální práce,
  • v případě mimořádných situací u poskytovatelů sociálních služeb a následných řešení (např. nemožnost zajištění sociálních služeb, živelná pohroma, požár, havárie, atd.), spolupracuje s  Ministerstvem práce a sociálních věcí,
  • poskytuje odbornou a metodickou pomoc pracovníkům obecních úřadů obcí s rozšířenou působností - sociálním kurátorům, pověřeným agendou sociální péče o osoby ohrožené sociálním vyloučením;
  • jako formu metodické pomoci provádí metodické dohlídky a kontrolu výkonu této činnosti;
  • spolupodílí se na přípravě a realizaci programů a koncepcí na celostátní úrovni, zaměřené na oblast sociálního bydlení, prevenci bezdomovectví a integraci cizinců, azylantů, migrantů;
  • koordinuje poskytování sociální práce cizincům, azylantům a migrantům, při tom spolupracuje s obecními úřady obcí s rozšířenou působností, včetně spolupráce s poskytovateli specifických služeb, zařízeními Ministerstva vnitra apod.; 

Oddělení sociálně-právní ochrany dětí

  • vykonává metodickou, konzultační a poradenskou činnost v oblasti sociálně-právní ochrany,
  • zajišťuje kontrolní činnost v oblasti sociálně-právní ochrany, včetně návrhů na opatření,
  • podílí se na organizování pracovních porad se zaměstnanci obecních úřadů obcí s rozšířenou působností,
  • odborně zpracovává složité a sporné případy v oblasti sociálně-právní ochrany,
  • vyřizuje stížnosti, oznámení a podněty obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a občanů v oblasti sociálně-právní ochrany,
  • zabezpečuje podmínky pro jednotný postup v rámci kraje při aplikaci právních předpisů a metodických pokynů na úseku sociálně-právní ochrany,
  • poskytuje konzultace občanům na úseku sociálně-právní ochrany,
  • zajišťuje agendu pověřování k výkonu sociálně-právní ochrany právnickými a fyzickými osobami (rozhodování o udělení nebo odnětí pověření k výkonu sociálně-právní ochrany), včetně kontroly pověřených osob,
  • zajišťuje agendu zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,
  • řídí se standardy kvality sociálně-právní ochrany,
  • zprostředkovává náhradní rodinnou péči (NRP):
  1. zpracovává odborná posouzení - psychologické, zdravotní a sociální - budoucích pěstounů, osvojitelů a dětí v souladu s ustanovením § 27 a § 27a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů,
  2. zařazuje žadatele vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny a děti, kterým je třeba zajistit péči v náhradním rodinném prostředí formou pěstounské péče nebo osvojení,
  3. vede pro účely zajištění pěstounské péče pro dítě na přechodnou dobu evidenci osob, které mohou pěstounskou péči po přechodnou dobu vykonávat,
  4. podílí se na výběru vhodných osvojitelů a pěstounů (včetně pěstounů na přechodnou dobu) pro konkrétní dítě,
  5. zajišťuje poradenskou pomoc osvojitelům a pěstounům (včetně pěstounům na přechodnou dobu),
  6. navštěvuje dětské domovy a kojenecké ústavy v souvislosti s přípravou podkladů pro odborné posouzení dětí a vyjadřuje se ke vhodnosti formy NRP pro jednotlivé dítě,
  7. poskytuje komplexní odborné konzultace občanům v souvislosti se svěřováním dětí do NRP,
  8. vede skupinová psychodiagnostická a poradenská setkání žadatelů o NRP,
  9. zajišťuje přípravu fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny k přijetí dítěte do rodiny a poskytuje těmto osobám poradenskou pomoc související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče,
  10. zajišťuje přípravu dětí žijících v rodině osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny,
  11. organizuje konzultace o výkonu pěstounské péče (tj. pravidelná setkávání pěstounských rodin Jihočeského kraje).

Oddělení prevence a humanitních činností

  • v rámci vertikální koordinace se podílí a spolupracuje na přípravě a realizaci přenosu státní politiky v jednotlivých oblastech působnosti oddělení;
  • zabezpečuje realizaci „Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy", včetně spolupráce v rámci dotačního programu MŠMT na realizaci preventivních aktivit;
  • koordinuje činnost okresních i školních metodiků prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže
  • koordinuje a spolupodílí se na realizaci protidrogové politiky, včetně spolupráce v rámci dotačních programů Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, Ministerstva zdravotnictví a dalších státních orgánů na realizaci programů protidrogové politiky ČR;
  • koordinuje a kontroluje činnost romských poradců a asistentů na obecních úřadech s rozšířenou působností, účinnost opatření přijatých k realizaci opatření vlády a ústředních správních celků.
Seznam zřizovaných organizací v působnosti odboru

Zařízení sociálních služeb

Odborem zveřejňované informace

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje

ŽÁDOST O AKCEPTACI ZMĚNY - AKTUALIZACE FORMULÁŘE

Odbor sociálních věcí Krajského úřadu Jihočeského kraje aktualizoval formulář Žádost o akceptaci změny ve specifikaci sociální služby, která je součástí základní sítě sociálních služeb Jihočeského kraje. 

Poskytovatelé v případě změny kapacit a/ nebo dostupnosti sociální služby, vyplní formulář Žádost o akceptaci změny a společně s přílohami "Vyjádření OÚ ORP a Vyjádření obce k potřebnosti sociální služby" v termínu od 15. 9. do 31. 10. 2019 zašlou jako specifickou přílohu žádosti o dotaci v rámci dotačního řízení. Změny u konkrétní služby musí být promítnuty do poskytování této sociální služby (soulad s Registrem poskytovatelů) před podáním Žádosti, byť s odloženou účinností od 1. 1. 2020. 

Vyjádření OÚ ORP a Vyjádření obce není vyžadováno u snižování kapacit, v ostatních případech se dokládá pouze ve vztahu ke změně specifikace sociální služby. 

Potřebné dokumenty a postup podání Žádosti naleznete v aktuálně platných dokumentech ke stažení


 

Akční plán Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje pro rok 2020 – zahájení zpracování

Jihočeský kraj informuje odbornou i laickou veřejnost, že zahájil zpracování dokumentu Akční plán Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje pro rok 2020 (AP SPRSS JčK), který reaguje na platný Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje na období 2019 – 2021. Při tvorbě tohoto dokumentu budou využita dostupná data z Registru poskytovatelů sociálních služeb, informace od poskytovatelů sociálních služeb i data z interních zdrojů krajského úřadu, především ze žádostí poskytovatelů sociálních služeb o zařazení konkrétních služeb do základní sítě na území Jihočeského kraje, dále ze žádostí o poskytnutí dotace v rámci dotačního řízení Jihočeského kraje pro rok 2019, včetně přehledů o finančních prostředcích poskytnutých z dalších zdrojů.

Podněty k AP SPRSS JčK a nastavení základní sítě sociálních služeb v Jihočeském kraji na rok 2020 mohou zadavatelé, poskytovatelé i uživatelé sociálních služeb zaslat prostřednictvím vyplněného formuláře elektronicky na adresu v termínu do 10. března 2019. Došlé podněty budou předloženy k projednání Krajské koordinační skupině.


Formulář k podnětům AP 2020 


 

Sociální služby zařazené do podmíněné sítě v Jihočeském kraji

Zastupitelstvo Jihočeského kraje usnesením č. 359/2018/ZK-18 ze dne 13. 12. 2018 schválilo aktualizaci podmíněné sítě sociálních služeb v Jihočeském kraji. Podmíněná síť byla zavedena z důvodu požadavku zařazení sociální služby do krajské sítě sociálních služeb v případě podávání žádostí o finanční podporu z evropských zdrojů, zejména v rámci výzev Operačního programu Zaměstnanost. Zařazení sociální služby do podmíněné sítě nezakládá jakékoliv právo či nárok zařadit tuto sociální službu do základní sítě a ze zdrojů Jihočeského kraje finančně podporovat její provoz po ukončení realizace projektu. Přehled sociálních služeb zařazených do podmíněné sítě v Jihočeském kraji naleznete na Sociálním portálu Jihočeského kraje.  


 

Sociální služby zařazené do základní sítě v Jihočeském kraji

V návaznosti na platný Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Jihočeském kraji na období 2019 - 2021 a podle Pravidel pro tvorbu a aktualizaci sítě sociálních služeb v Jihočeském kraji schválilo Zastupitelstvo Jihočeského kraje usnesením č. 360/2018/ZK-18 ze dne 13. 12. 2018 zařazení sociálních služeb do základní sítě v Jihočeském kraji.

V období od 15. 9. 2018 do 31. 10. 2018 podalo 144 poskytovatelů sociálních služeb celkem 344 žádostí o zařazení sociální služby do základní sítě sociálních služeb v Jihočeském kraji na období 2019 - 2021. Hodnocení jednotlivých žádostí probíhalo v měsíci listopadu 2018 podle Kritérií hodnocení sociálních služeb pro zařazení do základní sítě sociálních služeb v Jihočeském kraji schválených zastupitelstvem kraje v červnu 2018.


Přehled sociálních služeb zařazených do základní sítě v JčK je zveřejněn na Sociálním portálu Jihočeského kraje.


 

VZORY POVĚŘENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2019 – 2021

Zastupitelstvo Jihočeského kraje usnesením č. 294/2018/ZK-16 ze dne 18. 10. 2018 schválilo Vzory Pověření Jihočeského kraje k poskytování služby obecného hospodářského zájmu, konkrétně k zajištění dostupnosti poskytování sociální služby v rozsahu základních činností na území kraje (dále jen „Pověření“) na období 2019 – 2021. V souladu s Rozhodnutím Komise (2012/21/EU, Úř. věst. L 7 11. 1. 2012) ze dne 20. 12. 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu, je Jihočeský kraj povinen vydat Pověření poskytovatelům sociálních služeb zařazeným do sítě Jihočeského kraje na období 2019 – 2021. 

Součástí schváleného dokumentu je vzor Pověření do základní sítě, vzor dodatku k Pověření do základní sítě, vzor Pověření do podmíněné sítě a vzor dodatku k Pověření do podmíněné sítě. 

Dokumenty jsou k dispozici na Sociálním portálu Jihočeského kraje.


 

AKTUALIZACE SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V JIHOČESKÉM KRAJI PRO ROK 2018 - ČERVEN 2018


Dne 21. 6. 2018 schválilo Zastupitelstvo Jihočeského kraje, usnesením č. 196/2018/ZK-14 ze dne 21. 6. 2018, zařazení dalších sociálních služeb do podmíněné sítě, a to na základě podaných žádostí poskytovatelů sociálních služeb.
V souladu s výše uvedeným byla upravena příloha Akčního plánu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje pro rok 2018.

Všechny informace a dokumenty ke stažení jsou k dispozici také na Sociálním portálu Jihočeského kraje


 

KRITÉRIA HODNOCENÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO ZAŘAZENÍ DO ZÁKLADNÍ SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V JIHOČESKÉM KRAJI

Dne 21. 6. 2018 byl zastupitelstvem Jihočeského kraje usnesením č. 197/2018/ZK-14 schválen dokument Kritéria hodnocení sociálních služeb pro zařazení do základní sítě sociálních služeb v Jihočeském kraji, který je účinný od 1. 7.2018. 
V procesu plánování sociálních služeb je ve spolupráci s pracovními skupinami navržen koncept sítě sociálních služeb v Jihočeském kraji, který zohledňuje dostatečnou kapacitu, požadovanou kvalitu a odpovídající místní dostupnost, zjištěné potřeby osob na území kraje a dostupné finanční a jiné zdroje. Samotné hodnocení se skládá ze dvou částí - kvalifikační předpoklady a věcné hodnocení. Koncept sítě bude následně naplňován konkrétními sociálními službami a tím bude vytvořena základní síť sociálních služeb v Jihočeském kraji.

Dokument je zveřejněn na Sociálním portálu Jihočeského kraje


 

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje na období 2019 - 2021

Zastupitelstvo Jihočeského kraje na svém zasedání dne 17. května 2018 usnesením č. 133/2018/ZK-13 schválilo Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje na období 2019 - 2021. Pro tvorbu tohoto dokumentu byla využita metoda komunitního plánování sociálních služeb, kdy bylo záměrem kraje zapojit všechny relevantní aktéry procesu, především pak poskytovatele služeb a zadavatele na místní úrovni, tedy obce. V rámci procesu plánování sociálních služeb na krajské úrovni byla navržena síť sociálních služeb na území Jihočeského kraje, která je součástí tohoto dokumentu. Naplňování sítě na území kraje bude probíhat ve vzájemné spolupráci kraje s obcemi.

 

Dokument je zveřejněn na Sociálním portálu Jihočeského kraje


 

Vypořádání připomínek k dokumentu SPRSS Jihočeského kraje na období 2019 - 2021

V souladu s § 39b vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, byl dokument SPRSS Jihočeského kraje na období 2019 - 2021 předložen k veřejnému připomínkování v období od 22. 3. 2018 do 8. 4. 2018.

Přehled došlých připomínek, včetně jejich vypořádání, je k dispozici na Sociálním portálu Jihočeského kraje


 

STŘEDNĚDOBÝ PLÁN ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB JIHOČESKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2019 - 2021 - VEŘEJNÉ PŘIPOMÍNKOVÁNÍ

V souladu s ustanovením § 95 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, byl zpracován Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje na období 2019 -2021. Nyní má odborná i laická veřejnost možnost tento strategický dokument veřejně připomínkovat. Dokument zahrnuje především Priority, opatření a aktivity pracovních skupin a Průřezové priority. 
Zpracovaný dokument společně s formulářem k veřejnému připomínkování je k dispozici na Sociálním portálu Jihočeského kraje v sekci Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Jihočeském kraji na období 2019 - 2021.
Připomínky k dokumentu je možné zasílat v termínu od 22. 3. 2018 do 8. 4. 2018 na e-mail: sedlackova@kraj-jihocesky.cz.
Došlé připomínky budou vypořádány na jednání Krajské koordinační skupiny a způsob vypořádání bude zveřejněn na Sociálním portálu Jihočeského kraje.


 

AKTUALIZACE SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V JIHOČESKÉM KRAJI PRO ROK 2018 - ÚNOR 2018

Dne 22. 2. 2018 schválilo Zastupitelstvo Jihočeského kraje, usnesením č. 19/2018/ZK-11 ze dne 22. 2. 2018, zařazení sociální služby do podmíněné sítě sociálních služeb a změny u sociálních služeb zařazených taktéž do podmíněné sítě, a to na základě podaných žádostí poskytovatelů sociálních služeb.
V souladu s výše uvedeným bude upravena příloha Akčního plánu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje pro rok 2018. 
Všechny informace a dokumenty ke stažení naleznete také na Sociálním portálu Jihočeského kraje.


 

Investiční záměry v oblasti sociálních služeb

Rada Jihočeského kraje usnesením č. 204/2018/RK-34 ze dne 15. 2. 2018 schválila postup pro vydávání stanovisek k investičním záměrům v oblasti poskytování sociálních služeb - dokument zveřejněn zde.

Tento postup je určen právnickým osobám, které připravují investiční záměry v oblasti sociálních služeb a v této souvislosti budou požadovat stanovisko/vyjádření kraje jako subjektu, který vydal střednědobý plán rozvoje sociálních služeb. Týká se to především žadatelů o dotaci v rámci výzev Integrovaného regionálního operačního programu a programů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

Každý investiční záměr je posuzován krajským úřadem vždy samostatně a za tímto účelem musí žadatel doložit relevantní informace k předkládanému projektu a k sociální službě, které se tento záměr týká.

Důležité je doložení potřebnosti konkrétní sociální služby na daném území kraje, zda a jakým způsobem byla zjištěna, a jak je žadatelem deklarována (stanovisko obce, zápisy z komunitních plánování sociálních služeb, průzkum potřebnosti u cílových skupin apod.). Dále je nutné v žádosti o vydání stanoviska uvést, jakým způsobem je plánováno poskytování uvedené sociální služby, včetně finančního zajištění provozu sociální služby, po ukončení investiční akce v rámci udržitelnosti výstupů projektu.

Všechny tyto podklady musí žadatel o vydání stanoviska doručit na Krajský úřad Jihočeského kraje, Odbor sociálních věcí, alespoň 15 kalendářních dní před termínem, kdy toto stanovisko plánuje předložit k žádosti o finanční podporu.
V případě dotazů je možné kontaktovat Mgr. Moniku Hanzelyovou, tel. 386 720 814, e-mail: hanzelyova@kraj-jihocesky.cz.


 

PRAVIDLA PRO TVORBU A AKTUALIZACI SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V JIHOČESKÉM KRAJI

Dne 14. 12. 2017 byla Zastupitelstvem Jihočeského kraje usnesením č. 434/2017/ZK-10 schválena Pravidla pro tvorbu a aktualizaci sítě sociálních služeb v Jihočeském kraji, která upravují postup a podmínky Jihočeského kraje pro naplňování sítě sociálních služeb v Jihočeském kraji. Síť JčK bude součástí Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Jihočeském kraji a bude následně naplňována konkrétními sociálními službami v souladu s těmito Pravidly. Pravidla jsou účinná od 1. 1. 2018.

Jihočeský kraj při zařazování sociálních služeb do základní a podmíněné Sítě JčK, bude přihlížet k parametru potřebnosti, který bude zjišťován na místní úrovni a taktéž bude spolupracovat s obcemi Jihočeského kraje.

Všechny informace a dokumenty ke stažení naleznete také na Sociálním portálu Jihočeského kraje.

Pravidla pro tvorbu a aktualizaci sítě soc. služeb

Formuláře k Pravidlům


 

Změna přílohy č. 1 Pravidel pro aktualizaci sítě sociálních služeb - vzory Pověření pro rok 2018

Zastupitelstvo Jihočeského kraje usnesením č. 302/2017/ZK-8  ze dne 21. 9. 2017 schválilo změnu přílohy č. 1 Pravidel pro aktualizaci sítě sociálních služeb v Jihočeském kraji - vzory Pověření Jihočeského kraje k poskytování služby obecného hospodářského zájmu (dále jen Pověření) pro rok 2018. Nutnost úprav vyvstala jednak z potřeby prodloužení platnosti Pověření pro rok 2018, dále byl dle dosavadní praxe zpřesněn čl. 5.3. Pověření, resp. dodatku k Pověření, odkazující na financování sociální služby prostřednictvím tzv. vyrovnávací platby, a dále čl. 6.2. upravující vzdělávání pracovníků v sociálních službách.    

 Vzory Pověření 2018


 

Aktualizace sítě sociálních služeb v Jihočeském kraji pro rok 2018

Zastupitelstvo Jihočeského kraje usnesením č. 297/2017/ZK-8 ze dne 21. 9. 2017 schválilo aktualizaci sítě sociálních služeb Jihočeského kraje pro rok 2018. V návaznosti na uvedené bude v souladu s akceptovanými změnami u sociálních služeb, které jsou součástí sítě, a v souladu se schválenými žádostmi o zařazení sociálních služeb do základní či podmíněné krajské sítě upravena příloha Akčního plánu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje pro rok 2018.

 Aktualizace sítě sociálních služeb pro rok 2018


 

Informace k aktualizaci sítě sociálních služeb v Jihočeském kraji poskytne:

Mgr. Monika Hanzelyová, referentka pro střednědobý plán rozvoje sociálních služeb
tel: 386 720 814, 724 164 073, e-mail: hanzelyova@kraj-jihocesky.cz



 

ARCHIV

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje na období 2014 – 2018

Realizované projekty

Jihočeský kraj v novém programovacím období 2014 - 2020 realizuje následující projekty financované z Operačního programu Zaměstnanost:

OPZ logo

 

 

 

 


"Podpora sociálních služeb v Jihočeském kraji V", reg. číslo projektu: CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_005/0010156

Doba realizace: 1. 5. 2019 - 31. 3. 2022

Stručný popis: Hlavním cílem projektu je zajistit dostupnost vybraných druhů sociálních služeb (zejména služeb prevence) na území Jihočeského kraje. V rámci projektu budou finančně podpořeny základní činnosti poskytovatelů sociálních služeb vycházející ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Příjemci podpory byli vybráni po posouzení nabídek na zajištění poptávané kapacity a kvality vymezených sociálních služeb předkládaných v rámci výběrových řízení vyhlášených v průběhu realizace projektu. Více informací o projektu naleznete na webových stránkách projektu.


"Podpora sociálních služeb v Jihočeském kraji IV", reg. číslo projektu: CZ 03.260/0.0/15_005/0001897

Doba realizace1. 11. 2015 - 30. 4. 2019

Stručný popis: Hlavním cílem projektu je zajistit dostupnost vybraných druhů sociálních služeb (zejména služeb prevence) na území Jihočeského kraje. V rámci projektu budou finančně podpořeny základní činnosti poskytovatelů sociálních služeb vycházející ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Příjemci podpory byli vybráni po posouzení nabídek na zajištění poptávané kapacity a kvality vymezených sociálních služeb předkládaných v rámci výběrových řízení vyhlášených v průběhu realizace projektu.

Více informací o projektu naleznete na webových stránkách projektu.


"Plánování sociálních služeb v Jihočeském kraji III.", reg. číslo projektu: CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_007/0011754

Doba realizace: 1. 5. 2019 - 30. 4. 2022

Stručný popis: Cílem projektu je zajištění kontinuity procesů plánování sociálních služeb v Jihočeském kraji, zejména zpracování navazujícího Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na období 2022 – 2024 a aktualizace Průvodce sociálními službami v Jihočeském kraji. Dále pak zpracování odborných analýz a realizace zahraničních stáží za účelem efektivního řízení a plánování kapacit sítě sociálních služeb na území Jihočeského kraje. Rovněž získání informací a praktických zkušeností ze sociální práce, fungování sociálního systému a sociální politiky včetně systému financování. 


"Plánování sociálních služeb v Jihočeském kraji II.", reg. číslo projektu: CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_007/0003792

Doba realizace: 1. 4. 2016 - 30. 6. 2019

Stručný popis: Projekt je zaměřen na podporu procesů plánování sociálních služeb 
v Jihočeském kraji na krajské i místní úrovni včetně zpracování Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na období 2019 - 2021, při kterém budou aktivně participovat obce. Plánovaným výstupem projektu je Krajský plán vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2018 - 2021 a Průvodce sociálními službami v Jihočeském kraji.

Povinná příloha k žádostem o podporu v OPZ

Operační program Zaměstnanost - výzva č. 03_17_071 - povinná přílohy č. 1a


Žadatelé, kteří žádají o finanční podporu v rámci Operačního programu Zaměstnanost (Investiční priorita 2.2, Specifický cíl 1), výzva č. 03_17_071 Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce (relevantní po projekty s vyrovnávací platbou pro žadatele či partnera s finančním příspěvkem), musí doložit povinnou přílohu č. 1a s názvem "Vyjádření objednatele sociální služby k projektu" ke každé sociální službě uvedené v projektu, v rámci které jsou náklady v projektu financovány formou vyrovnávací platby. Formulář povinné přílohy lze získat na https://www.esfcr.cz/vyzva-071-opz.

 

Krajský úřad Jihočeského kraje žádá všechny zpracovatele žádostí o podporu, u kterých je povinnou přílohou "Vyjádření objednatele sociální služby k projektu", aby předložili KÚ vyplněnou první část formuláře povinné přílohy č. 1a v minimálním obsahu:

1. název projektu,
2. název žadatele/partnera,
3. druh sociální služby dle zákona o sociálních službách,
4. identifikátor služby,
5. stručný popis obsahu projektu - klíčové aktivity, cílová skupina, očekávané výstupy (indikátory), odhadované celkové náklady projektu, zdůvodnění potřebnosti realizace aktivit projektu (dle provedeného šetření - dotazníky, analýzy atd.),
6. předpokládané období realizace projektu.

 

Formulář povinné přílohy s vyplněnou první částí zašlete elektronicky na adresu Mgr. Moniky Hanzelyové, e-mail hanzelyova@kraj-jihocesky.cz. Formulář bude doplněn o stanovisko kraje (komentář objednatele) a s podpisem odpovědné osoby bude zaslán datovou schránou nebo poštou na uvedenou doručovací adresu žadatele. Z důvodu dostatečné časové rezervy na zpracování vyjádření Vás žádáme, aby byla tato povinná příloha č. 1a zaslána k vyplnění nejpozději do čtvrtka 20. 7. 2017. Po tomto termínu nebudou z časových důvodů formuláře zpracovány do termínu ukončení příjmu žádostí o podporu, tj. 31. 7. 2017.

V případě dotazů je možné kontaktovat Mgr. Moniku Hanzelyovou, tel. 386 720 814.

Výkon veřejného opatrovnictví - obcí

Veřejný opatrovník - základní informace pro obce

Obce - veřejné opatrovnictví 29. 5. 2017 Mgr. Kocmanová

Seminář DP do KN 22. 9. 2017 Ing. Šťástková

Seminář pro veřejné opatrovníky 22. 9. 2017 Bc. Horská

Zdravotnické právo 6. a 7. 11. 2018 JUDr. Dostál


Odkazy na další dokumenty a webové stránky

Vydané publikace MV ČR k veřejnému opatrovnictví

Navržená výše příspěvku na veřejné opatrovnictví obcí v roce 2018_stav k 9/2017

Žádost o bezúplatný dálkový přístup do KN

Zvláštní odborná způsobilost dle stavu k 1. 7. 2017

Stanovisko MV k přenesené působnosti ze dne 20. 9. 2017


Nález Ústavního soudu ve věci exekuce z důchodových dávek opatrovance

Nález ÚS 121 16


Vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy - nový § 215q (viz strana 44 VKŘ)

VKŘ novelizované úplné znění


Vzor Listiny opatrovníka

Vzor Listiny opatrovníka


Kontaktní osoba: Mgr. Helena Kocmanová; Bc. Pavla Šimůnková

Registr poskytovatelů sociálních služeb

Registr naleznete ZDE

Informace k registracím poskytovatelů sociálních služeb

Informace k registracím poskytovatelů sociálních služeb dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách

Dne 1.1.2007 nabyl účinnosti zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění. Z tohoto zákona vyplývá povinnost poskytovatelů poskytovat sociální služby pouze na základě oprávnění - rozhodnutí o registraci (§ 78, odst. 1). Poskytovateli sociálních služeb mohou být územní samosprávní celky a jimi zřizované právnické osoby, další právnické osoby, fyzické osoby a ministerstvo a jím zřizované organizační složky státu.

O registraci poskytovatele sociálních služeb rozhoduje od 1.1.2007 místně příslušný krajský úřad. Místní příslušnost se řídí místem sídla právnické osoby nebo místem trvalého či hlášeného pobytu fyzické osoby.

Současně je také nově vytvořen Registr poskytovatelů sociálních služeb (viz odkaz níže), který je základním předpokladem k získání přehledu o rozsahu a charakteru sítě sociálních služeb.

Jedna organizace či fyzická osoba může žádat o registraci pro více druhů sociálních služeb.

Plnění podmínek stanovených pro registraci poskytovatelů sociálních služeb, plnění povinností poskytovatelů sociálních služeb stanovených v §§ 88 a 89 a kvalita poskytovaných sociálních služeb jsou předmětem inspekce sociálních služeb.

Podmínky registrace jsou upraveny § 79 zákona o sociálních službách, k žádosti o registraci (tiskopisy Žádost o registraci a Údaje o registrované sociální službě, které jsou k dispozici ke stažení na internetových stránkách MPSV - http://formulare.mpsv.cz/oksluzby-registr/cs/welcome) dokládá žadatel dle § 79 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění, tyto doklady a přílohy:

  • doklad o bezúhonnosti všech fyzických osob, které budou přímo poskytovat sociální služby nebo i právnické osoby (pokud se jedná o žadatele o registraci, který je právnickou osobou), která bude poskytovat sociální služby - § 79, odst. 5, písm. e)

Povinnost doložit výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší 3 měsíců se vztahuje na hlášení změn v personálním zajištění sociálních služeb (přijetí nového zaměstnance). Doložení výpisu z evidence Rejstříku trestů se nevyžaduje v případech podání žádosti o registraci sociálních služeb či rozšíření stávající registrace o nový druh sociální služby. Doklad o bezúhonnosti si v tomto případě vyžádává sám správní orgán.

  • doklady nebo jejich úředně ověřené kopie prokazující odbornou způsobilost všech fyzických osob, které budou přímo poskytovat sociální služby - § 79, odst. 5, písm. f)

Odborná způsobilost se posuzuje dle § 110 odst. 4 a 5, § 116 odst. 5 a § 117 zákona o sociálních službách a dle § 37a a § 40 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách.

V případech, kdy tito pracovníci nesplňují odbornou způsobilost, je nutné k žádosti doložit na základě jakého přechodného ustanovení (§ 120 odst. 11, 12 a odst. 13 zákona o sociálních službách), mohou práci vykonávat, je také vhodné přiložit jmenný seznam těchto zaměstnanců s informací, kdy a jakým způsobem kvalifikační předpoklady k výkonu své práce splní.

V případě, že pracovníci vykonávají svou pracovní činnost ve více sociálních službách jednoho poskytovatele, dodávají doklady o bezúhonnosti a odborné způsobilosti pouze jednou. Tyto dokumenty jsou přiloženy k prvnímu formuláři Údaje o registrované sociální službě. U ostatních sociálních služeb, kde vykonává tento pracovník svou pracovní činnost, se pouze vkládá odkaz na přílohu prvního formuláře. Tento postup lze uplatnit pouze u služeb v jedné žádosti. Pokud poskytovatel žádá o doplnění své registrace o další službu, musí dodat všechny přílohy v požadované aktuální verzi.

  • rozhodnutí o schválení provozního řádu zařízení sociálních služeb vydané orgánem ochrany veřejného zdraví (dříve hygienickou stanicí) - "zařízení sociálních služeb" vymezuje § 34 odst. 1 písm. c) - f) zákona o sociálních službách
  • doklad o vlastnickém nebo jiném právu k objektu nebo prostorám, v nichž budou poskytovány sociální služby, z něhož vyplývá oprávnění žadatele tyto objekty nebo prostory užívat - § 79, odst. 5, písm. h)
  • je-li žadatelem právnická osoba, úředně ověřené kopie zakladatelských dokumentů a dokladů o registraci dle zvláštních právních předpisů, popř. výpis z obchodního rejstříku nebo jiné evidence podle zvláštních právních předpisů - § 79, odst. 5, písm. i)
  • doklad, že žadatel nemá daňové nedoplatky (prostřednictvím potvrzení z finančního úřadu), a nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění (prostřednictvím potvrzení od všech zdravotních pojišťoven ČR) a nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (prostřednictvím potvrzení správy sociálního zabezpečení) - § 79, odst. 5, písm. j)
Název pojišťovny Kód pojišťovny
Česká průmyslová zdravotní pojišťovna 205
Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví 207
Revírní bratrská pokladna 213
Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky 201
Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR 111
Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA 209
Zdravotní pojišťovna MV ČR 211

 

  • čestné prohlášení o skutečnostech uvedených v § 79, odst. 1 písm. g )

V souladu s ustanovením § 80 zákona o sociálních službách je poskytovatel sociálních služeb dále povinen před započetím jejich poskytování uzavřít pojistnou smlouvu pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování sociálních služeb. Tato smlouva, která musí být sjednána po celou dobu poskytování sociálních služeb dle tohoto zákona, může být uzavřena poté, co je poskytovateli vydáno rozhodnutí o registraci. Poskytovatel je pak povinen do 15 dnů ode dne uzavření pojistné smlouvy zaslat její úředně ověřenou kopii registrujícímu orgánu.

Pro každou sociální službu žadatel vyplní samostatně formulář Údaje o registrované sociální službě a přiloží přílohy (tyto přílohy předkládá žadatel vedle písemné formy také v elektronické a to ve formátu PDF) obsahující:

  • popis realizace poskytování sociálních služeb, a to včetně popisu materiálního a technického zabezpečení realizace poskytování sociální služby. Doporučuje se, aby popis být stručný a dostatečně popisoval zamýšlený způsob realizace poskytování sociální služby, tj. především kde, komu, co a jak je poskytováno - § 79, odst. 5, písm. d) bod 4.
  • popis personálního zajištění poskytovaných sociálních služeb v písemné podobě (§ 79, odst. 5, písm.d), bod 5) obsahuje organizační strukturu poskytovatele s vyznačením jednotlivých pracovních pozic dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění (§ 110, § 116, § 117), jmen pracovníků, kteří tyto pozice zastávají a jejich pracovní úvazek (organizační struktura musí obsahovat všechny pracovníky organizace), v elektronické podobě se neuvádí jména pracovníků. Uvede se jejich pracovní zařazení dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění a jejich úvazky.
  • plán finančního zajištění sociálních služeb (§ 79, odst. 5, písm. d) bod 8), popis finanční náročnosti celé sociální služby včetně předpokládaných příjmů pro zajištění rozpočtu soc. služby.

Není stanovena forma ani rozsah výše uvedených příloh. Je vhodné podat stručnou výstižnou informaci, ze které bude patrné, jak poskytování sociální služby probíhá, jakým způsobem jsou naplňovány jednotlivé základní činnosti daného druhu služby, jakým způsobem je služba zajištěna personálně a po materiálně - technické stránce a jakým způsobem je plánováno financování předpokládaných nákladů na tuto službu.
Je nutné, aby každá z příloh zasílaných ve formátu PDF byla samostatným souborem, tj. není možné, aby všechny přílohy byly poslány v jednom PDF dokumentu nebo naopak, aby byly některé údaje rozděleny do více příloh.

V případě, že je sociální služba poskytována na více místech nebo existuje více kontaktních údajů sociální služby, je dalším tiskopisem dokládaným k registraci formulář Údaje o místech poskytování sociálních služeb. Totéž platí i v případě, že má územně samosprávný celek zřízeno více organizačních složek. V tomto případě vyplníte formulář Údaje o organizačních složkách územního samosprávného celku (obé taktéž ke stažení na internetových stránkách MPSV - http://formulare.mpsv.cz/oksluzby-registr/cs/welcome).

Poskytovatel je povinen v souladu s ustanovením § 82 odst. 1 zákona o sociálních službách, písemně oznámit registrujícímu orgánu změny týkající se údajů obsažených v žádosti o registraci a v dokladech předkládaných s touto žádostí podle § 79 odst. 5, s výjimkou údaje podle § 79 odst. 5 písm. d) bodu 8. Poskytovatel sociálních služeb je povinen tyto změny oznámit do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém změny nastaly, a doložit tyto změny příslušnými doklady. Nesplní-li poskytovatel tuto uvedenou povinnost, dopustí se přestupku dle § 107, odst. 2 písm. a) zákona o sociálních službách, za který může být poskytovateli sociálních služeb uložena pokuta do výše 10 000 Kč.

O změnách údajů, které jsou náležitostí rozhodnutí o registraci podle § 81 odst. 2 vydává registrující orgán rozhodnutí o změně registrace v souladu s ustanovením § 82, odst. 2 zákona o sociálních službách, a to na základě písemné žádosti poskytovatele sociálních služeb. Žádost o změnu registrace obsahuje údaje, kterých se změny týkají, doložené příslušnými doklady. Poskytování sociální služby v souladu s těmito změnami je možné až po právní moci rozhodnutí o změně registrace. Nesplní-li poskytovatel tuto uvedenou povinnost, dopustí se přestupku dle § 107, odst. 2 písm. a) zákona o sociálních službách, za který může být poskytovateli sociálních služeb uložena pokuta do výše 20 000 Kč.

Krajský úřad vede dle § 85, odst. 1 registr poskytovatelů sociálních služeb (dále jen "registr"), do kterého zapisuje poskytovatele sociálních služeb, kterým bylo vydáno rozhodnutí o registraci, a právnické a fyzické osoby uvedené v § 84 odst. 1. Do registru jsou povinni se na žádost zapsat také poskytovatelé:

  • sociálních služeb ve zdravotnickém zařízení ústavní péče podle § 52 zákona o sociálních službách, v platném znění
  • speciální lůžková zdravotnická zařízení hospicového typu
  • dětské domovy

Je-li předmětem žádosti zapsání do registru sociální služba poskytovaná ve zdravotnickém zařízení ústavní péče podle § 52 zákona o sociálních službách, musí žadatel doložit jako přílohu také formulář Údaje o registrované sociální službě. Formulář je k dispozici na: https://formulare.mpsv.cz/oksluzby-registr/cs/welcome

Od roku 2010 mají poskytovatelé sociálních služeb, kteří jsou zapsáni v registru, povinnost vykazovat data o poskytovaných sociálních službách v návaznosti na § 85 odst. 5 zákona o sociálních službách, a to ve lhůtě do 30. června za předchozí kalendářní rok. Nesplní-li poskytovatel tuto uvedenou povinnost, je dle § 107, odst. 2 písm. k) téhož zákona naplněna podstata správního deliktu, za který může být poskytovateli sociálních služeb uložena pokuta do výše 50 000 Kč.

Vykazování dat o sociálních službách probíhá od 1. 1. 2012 pouze prostřednictvím stanoveného elektronického systému.

Aktualizované informace o vykazování dat o poskytovaných sociálních službách:http://portal.mpsv.cz/soc/ssl/poskyt


Pro úplnost a aktuálnost je třeba sledovat případné další novely zákona na stránkách MV ČR.

Odkazy:

Registr poskytovatelů sociálních služeb

Aktuální informace k zákonu o sociálních službách a další informace lze nalézt na webových stránkách MPSV v sekci Sociální služby .

Registr adres - ověřování adres v registru UIR-ADR


Kontaktními osobami pro poskytovatele sociálních služeb žádající o registraci jsou:

 

Mgr. ANDERLOVÁ Lucie
- území bývalého okresu České Budějovice
- tel. 386 720 619, e-mail: anderloval@kraj-jihocesky.cz


Mgr. JANŮ Alena
- území bývalých okresů Strakonice, Prachatice a Tábor
- tel.: 386 720 620, e-mail: janu@kraj-jihocesky.cz

 

Bc. ZDEŇKOVÁ Sylva
- území bývalých okresů Jindřichův Hradec, Český Krumlov a Písek
- tel.: 386 720 621, e-mail: zdenkova@kraj-jihocesky.cz

 

Kontaktní adresa:

KRAJSKÝ ÚŘAD Jihočeského kraje, odbor sociálních věcí
Tel.: 386 720 601
Fax: 386 953 007
adresa pro dosílání: U Zimního stadionu 1952/2
370 76 České Budějovice
pracoviště: B.Němcové 49/3
e-podatelna: posta@kraj-jihocesky.cz

Dotační řízení pro poskytovatele sociálních služeb pro rok 2019

Výsledky dotačního řízení pro rok 2019

Zastupitelstvo Jihočeského kraje schválilo na svém jednání dne 14. 02. 2019 usnesením č. 15/2019/ZK-19  rozdělení finančních prostředků v rámci dotačního řízení pro poskytovatele sociálních služeb v Jihočeském kraji  pro rok 2019. Výsledky jsou zveřejněny v přiložené tabulce  ZDE.


 

Aktualizace Metodiky pro poskytování účelové dotace dle §101a zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, z rozpočtu Jihočeského kraje poskytovatelům sociálních služeb v roce 2019 a přílohy č. 2 Vzor smlouvy.


Vzhledem k tomu, že v době platnosti Metodiky byl schválen metodický pokyn MP/97/KHEJ - PŘÍRUČKA PRO PUBLICITU V RÁMCI DOTACÍ JIHOČESKÉHO KRAJE týkající se publicity, kterou musí dodržovat příjemci dotace z rozpočtu JčK, byla provedena její aktualizace – tj. doplnění Metodiky a Vzoru smlouvy tak, aby tato nově vzniklá povinnost pro příjemce dotace byla v těchto dokumentech výslovně stanovena. Uvedenou aktualizaci schválilo zastupitelstvo kraje na jednání dne 14. 2. 2019.

Dle tohoto pokynu, který je zveřejněn na webových stránkách JčK – Informace – Pravidla, směrnice, zásady,  je každý příjemce dotace povinen dodržovat povinnou publicitu rozdělenou dle výše poskytnuté dotace z rozpočtu Jihočeského kraje. 

U dotací do 1 milionu Kč je příjemce dotace povinen umístit logo Jihočeského kraje na své webové stránky s textem, že sociální služba je podpořena z rozpočtu Jihočeského kraje.

U dotací nad 1 milion Kč je příjemce dotace povinen zajistit publicitu nejméně dvěma způsoby ze seznamu uvedeného v tomto pokynu (např. www stránky + zmínka na sociálních sítích nebo www stránky + tisková zpráva, atd.). Upozorňujeme příjemce dotace, aby se seznámili a postupovali dle vydaného pokynu, neboť za porušení povinnosti nedodržení povinné publicity lze stanovit odvod až do výše 5% poskytnuté dotace.

V případě nejasností či upřesnění se mohou příjemci dotace obracet na oddělení marketingu a cestovního ruchu Krajského úřadu Jihočeského kraje na kontaktní osoby: 


Metodiky a Smlouvy ke stažení

 


Dotační řízení pro poskytovatele sociálních služeb pro rok 2019

Informace pro poskytovatele sociálních služeb k dotačnímu řízení Jihočeského kraje v oblasti poskytování sociálních služeb pro rok 2019

Zastupitelstvo Jihočeského kraje dne 21. 06. 2018 schválilo Metodiku pro poskytování účelové dotace dle § 101a zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, z rozpočtu Jihočeského kraje poskytovatelům sociálních služeb v roce 2019, včetně jejich příloh. Uvedené dokumenty jsou zveřejněny rovněž v sekci / Dotace, Fondy EU / Programové dotace Jihočeského kraje / Aktuální výzvy/.

Účelová dotace z rozpočtu Jihočeského kraje se poskytuje poskytovatelům sociálních služeb k financování neinvestičních nákladů souvisejících s poskytováním sociálních služeb v období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019   v rozsahu dle vydaných Pověření Jihočeského kraje k poskytování služby obecného hospodářského zájmu, konkrétně k zajištění dostupnosti poskytování sociální služby v rozsahu základních činností na území kraje a bude poskytovatelům služeb poskytnuta jako součást vyrovnávací platby v souvislosti s plněním závazku veřejné služby. Dotace může být poskytnuta poskytovatelům sociálních služeb, které jsou v souladu s platným Střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje a podpořeno může být jen poskytování sociálních služeb, které jsou  zařazeny do základní sítě sociálních služeb v Jihočeském kraji.

Termín pro podávání žádostí o účelovou dotaci z rozpočtu Jihočeského kraje poskytovatelům sociálních služeb pro rok 2019  je stanoven od 15. 09. 2018 do 31. 10. 2018 , žádost musí být zpracována  a podána výlučně  prostřednictvím  příslušné internetové aplikace (OKslužby-poskytovatel), kterou spravuje MPSV.

Metodika JčK pro rok 2019 vč. příloh

Specifické přílohy

Zároveň upozorňujeme poskytovatele sociálních služeb, že žádost o zařazení sociální služby do ZÁKLADNÍ sítě sociálních služeb Jihočeského kraje se nově podává spolu se žádostí o dotaci v rámci dotačního řízení Jihočeského kraje na podporu sociálních služeb (dle §101a zákona č. 108/2006 Sb.) jako její součást, resp. specifická příloha žádosti o dotaci (v termínu od 15. 9. do 31. 10. kalendářního roku předcházejícího roku, pro který má být služba zařazena do základní Sítě JčK). V  tomto termínu předkládají žádost všichni poskytovatelé, kteří mají zájem zařadit poskytované sociální služby do základní sítě sociálních služeb pro období 2019 - 2021.

S ohledem na legislativní změny v oblasti odměňování profesí v sociálních službách, které nastaly v průběhu posledních dvou let, Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo upozornění na výše minimálních sazeb, vycházející ze zaručené minimální mzdy. Výše zaručené minimální mzdy se neuplatňuje u pracovních poměrů konaných mimo hlavní pracovní poměr (DPP/DPČ). 

Přehled vydaných Pověření a stanovených výší vyrovnávacích plateb pro rok 2019

Přehled platných Pověření vydaných Jihočeským krajem pro období 2019 - 2021 včetně výší vyrovnávacích plateb pro jednotlivé sociální služby pro rok 2019 je zveřejněn v přiloženém souboru.

V průběhu měsíce září 2019 bude provedená 1. korekce výší vyrovnávacích plateb s využitím ekonomických a personálních údajů za rok 2018 (namísto dosavadních údajů za rok 2017), které mají poskytovatelé sociálních služeb povinnost vložit do OK systému do 30. 6. 2019.

Přehled pověření vydaných JčK a vyrovnávací platby 2019

Omezení/přerušení provozu při poskytování sociální služby

Omezení/přerušení provozu při poskytování sociální služby

Kriminalita a drogová problematika

Informace k drogové problematice v Jihočeském kraji

Koncepce oddělení prevence a humanitních činností 2018 - 2020

Dokument obsahuje tyto dílčí strategické dokumenty:

  • Strategie protidrogové politiky Jihočeského kraje na období 2018 - 2020
  • Strategie prevence rizikového chování dětí a mládež Jihočeského kraje na období 2018 - 2020
  • Koncepce integrace romské menšiny a podpory sociálního začleňování v Jihočeském kraji na období 2018 - 2020
  • Koncepce prevence kriminality Jihočeského kraje na období 2018 - 2020

 Koncepce oddělení prevence a humanitních činností 2018 - 2020 ke stažení


XI. ročník Adiktologické konference Jihočeského kraje

Ve dnech 19. - 20. 10. 2017 proběhl XI. ročník Adiktologické konference Jihočeského kraje, tentokrát pod názvem "FAMILY BUSINESS" o rodině a osobách blízkých v kontextu adiktologických služeb". Příspěvky se velké míry zabývaly aktuálním směrováním oboru adiktologie, s důrazem řešení krizových a problémových situací, které závislost způsobuje rodinám. Konference se konala za významné podpory Jihočeského kraje, organizátorem byl Prevent 99, z.ú. Podrobnější údaje naleznete i na webu organizátora akce - www.akjck.cz.

Prezentace z XI. ročníku Adiktologické konference JčK

Činnost Krajské protidrogové koordinační skupiny 
S obsahem činnosti Krajské protidrogové koordinační skupiny se můžete seznámit v níže přiložených dokumentech

Jednací řád KPKS

Statut KPKS

 


Model spolufinancování protidrogových služeb samosprávami Jihočeského kraje, dokumenty k realizaci

Postup při získávání finanční spoluúčasti obcí

Společné prohlášení (obce / kraj)

Úvodní dopis (obce)

VZOR - veřejnoprávní smlouva

VZOR - veřejnoprávní smlouva - pověření DEF

Souhrnná zpráva o praktické realizaci modelu spolufinancování za rok 2014

Souhrnná zpráva o praktické realizaci modelu spolufinancování za rok 2015

Souhrnná zpráva o praktické realizaci modelu spolufinancování v roce 2016

Souhrnná zpráva o praktické realizaci modelu spolufinancování v roce 2017

 


Zprávy o stavu ve věcech drog v Jihočeském kraji

Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky Jihočeského kraje v roce 2017

Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky Jihočeského kraje v roce 2016

 


Minimální síť protidrogových služeb

Síť protidrogových služeb na území Jihočeského kraje 2015 - 2017

Minimální síť protidrogových služeb na území Jihočeského kraje 2012 - 2014

 


Adresy a kontakty v oblasti drogové problematiky

Adresy a kontakty v oblasti drogové problematiky

 


Koncepce oddělení prevence a humanitních činností 2015 - 2017

Obsahuje tyto dílčí strategické dokumenty:

  • Strategie protidrogové politiky Jihočeského kraje na období 2015 - 2017
  • Strategie prevence rizikového chování dětí a mládež a Krajský plán prevence rizikového chování Jihočeského kraje na období 2015 - 2017
  • Koncepce sociálního začleňování osob ohrožených sociálním vyloučením na období 2015 - 2017
  • Koncepce integrace romské menšiny v Jihočeském kraji 2015 - 2017
  • Koncepce prevence kriminality Jihočeského kraje na období 2015 - 2017

 Koncepce oddělení prevence a humanitních činností na léta 2015 - 2017 ke stažení

 Závěrečná zpráva o plnění koncepce OPHČ za rok 2015

 Závěrečná zpráva o plnění koncepce OPHČ za rok 2016

 Závěrečná zpráva o plnění koncepce OPHČ za rok 2017

 


Odborné publikace

 Závěrečná zpráva projektu Škola bez drog

 Drogova závislost - publikace

 Monitoring situace a potřeb v oblasti protidrogových poradenských služeb pro děti, mládež a jejich sociální okolí v Jihočeském kraji. Pešek, Kotyzov

 Kouření aneb závislost na tabáku. Pešek, Nečesaná. Arkáda Písek

 Užívání návykových látek jako sympton, poruchy vývoje rodinného systému

 


Prezentace z předešlých ročníků Adiktologických konferencí Jihočeského kraje (I. - V. ročník) lze získat od protidrogového koordinátora JčK. Kontakt: nerud@kraj-jihocesky.cz

Prevence rizikového chování

Strategické dokumenty pro oblast prevence rizikového chování

Krajská strategie primární prevence rizikového chování dětí a mládeže na období 2018-2020

Strategie a koncepce MŠMT v oblasti primární prevence

Metodické dokumenty MŠMT (doporučení a pokyny k primární prevenci rizikového chování)

 


Kontakty

Krajský koordinátor prevence rizikového chování - Bc. Tomáš Bílý, DiS., tel: 386 720 756, email: bily@kraj-jihocesky.cz.

MŠMT - Odbor prevence, speciálního vzdělávání a institucionální výchovy

Kontakty na místní poskytovatele programů specifické primární prevence rizikového chování

Kontakty na okresní metodiky prevence z PPP

 


VIII. Krajská konference primární prevence rizikového chování

Ve dnech 27. a 28. 3. 2019 proběhl na Střední průmyslové stavební v Českých Budějovicích již osmý ročník krajské konference primární prevence rizikového chování. Tématem letošního ročníku bylo Klima třídy/ školy. Jak jej vytvářet, formovat a uzdravovat. Aneb nemusíme být všichni kamarádi, ale žít spolu teď chvíli musíme. Záštitu nad konferencí převzal Mgr. Zdeněk Dvořák, náměstek hejtmanky Jihočeského kraje pro oblast sociálních věcí a pro oblast školství, mládeže a tělovýchovy. Konferenci finančně podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, a Jihočeský kraj. Organizační stránku konference zajistila organizace Portus Prachatice, o.p.s. ve spolupráci s Odborem sociálních věcí KÚ Jihočeského kraje. Potřebné zázemí a technickou podporu poskytla Střední průmyslová škola stavební, Resslova, České Budějovice. 

Prezentace lektorů a závěrečnou zprávu z konference naleznete v přiložených souborech.

 VIII. Krajská konference primární prevence rizikového chování - PROGRAM

 Závěrečná zpráva z VIII. Krajské konference primární prevence

 Aktuální a aktualizační trendy - PF JU

 Milan Kotík -Zkušenosti MIŠ bezpečné klima ve školách

 Robert Čapek -Podpora třídního klimatu jako prevence

 THEIA -Patří peníze do rukou dětí

 Václav Vozábal -Práce-s-problémovými-žáky

 


VII. Krajská konference primární prevence rizikového chování, s podtitulem "Jde to, ale dře to!"

VII. Krajská konference se uskutečnila 25.4. - 26.4. v prostorách českobudějovické Střední průmyslové školy stavební. Konferenci pořádal Krajský úřad Jihočeského kraje ve spolupráci se Střední průmyslovou školou stavební. Záštitu nad konferencí převzal Mgr. Zdeněk Dvořák, náměstek hejtmanky Jihočeského kraje pro oblast sociálních věcí a pro oblast školství, mládeže a tělovýchovy. Vlastní program Konference zajistili odborní a uznávaní lektoři, kteří se postarali o kvalitní a praktické příspěvky. 

Prezentace a doplňující texty ke konferenci naleznete v přiložených dokumentech. Fotografie z konference naleznete ZDE.

Program VII. krajské konference

Prezentace ze VII. krajské konference

Tisková (Závěrečná) zpráva

 


VI. Krajská konference primární prevence rizikového chování, s podtitulem "Bezpečné a pozitivní klima ve škole: Jde to vůbec?"

Konference se uskutečnila 26.4. - 27.4. 2017 tentokráte na Střední průmyslové škole stavební v Resslově ulici v Českých Budějovicích. Konferenci pořádal Krajský úřad Jihočeského kraje ve spolupráci s E. ON Česká republika, s. r. o. a zmiňovanou Střední průmyslovou školou stavební. Záštitu nad konferencí převzala doc. Ing. Lucie Kozlová, Ph.D., 1. náměstkyně hejtmana Jihočeského kraje pro oblast sociálních věcí a pro oblast školství, mládež a tělovýchovy. Prezentace a doplňující texty ke konferenci naleznete v přiložených dokumentech. Fotografie z konference naleznete ZDE.

Program VI. krajské konference

Prezentace z VI. krajské konference

Závěrečná zpráva z VI. krajské konference

 


V. Krajská konference primární prevence rizikového chování

V. Krajská konference primární prevence rizikového chování, tentokrát nazvaná "Vztahy, spolupráce a komunikace s žáky, rodiči a kolegy v rámci školy" (dále Konference), se uskutečnila ve středu 4. května 2016 v Kruhovém sálu zastupitelstva v budově Krajského úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích.
Konferenci pořádal Krajský úřad Jihočeského kraje ve spolupráci s E. ON Česká republika, s. r. o. Záštitu nad ní převzali Mgr. Ivana Stráská, první náměstkyně hejtmana pro oblast sociálních věcí a zdravotnictví, a JUDr. Tomeš Vytiska, krajský radní pro školství, mládež a tělovýchovu.

 V. krajská konference PPRCH_program

 Tisková zpráva_foto

 Tisková (závěrečná) zpráva_Konference 2016

 Prezentace V. krajská konference PPRCH

 


Informace pro školy a školská zařízení

Stanovisko MŠMT Revolution Train

Stanovisko Sekce PP ANO Revolution train 2015

Stanovisko MŠMT ke Školnímu informačnímu kanálu (ŠIK)

Návrh řešení problematiky návykových látek ve školním řádu

Doporučená osnova zpracování MPP

Závěrečná zpráva o plnění MPP

Školní preventivní program pro MŠ, ZŠ a školská zařízení (materiál MŠMT)

 


Legislativní dokumenty České republiky pro oblast prevence rizikového chování

Legislativa ke stažení

 


Granty a dotace ze státního rozpočtu na období 2013 - 2018

Aktuální informace o dotačním programu MŠMT pro oblast prevence rizikového chování, přípravné semináře, zveřejnění metodiky, elektronického formuláře a výsledky dotačního programu na období 2013 - 2018.

Odkaz na aktuální informace na stránky MŠMT

 


Granty a dotace Jihočeského kraje

Granty a dotace z Jihočeského kraje

Náměty a doporučení k psaní žádostí o grant

 


Publikace/příručky

Co byste měli vědět o marihuaně

Děti a online rizika

Pijani, kuřáci a jak s nimi asertivně jednat (publikaci vydala ARKÁDA 2011)

Rodiče, děti a jejich problémy (Publikaci vydalo sdružení LINKA BEZPEČÍ)

Primární prevence rizikového chování ve školství (Publikaci vydalo Centrum adiktologie, Psychiatrická klinika, 1. LF UK v Praze a VFN v Praze)

Děti a jejich problémy (Publikaci vydalo sdružení LINKA BEZPEČÍ)

Děti a jejich problémy II. (Publikaci vydalo sdružení LINKA BEZPEČÍ)

Děti a jejich problémy III. (Publikaci vydalo sdružení LINKA BEZPEČÍ)

Kyberšikana a její prevence - příručka pro učitele (Publikaci vydala občansko prospěšná společnost Člověk v tísni ve spolupráci s PPP Plzeň)

Publikace Kyberšikana a její prevence ke stažení

Publikace Homofobie v žákovských kolektivech ke stažení

Prevence užívání tabáku, alkoholu a jiných drog u dospívajících (materiál o. s. Arkáda)

Pravidla pro bezpečnější užívání internetu (materiál MŠMT)

Drogová závislost aneb rychlý běh po krátké trati - Poradenská příručka pro děti, dospívající a jejich rodiče (materiál o.s. Arkáda)

Bezpečnost především - realistický přístup k dospívajícím a drogám (materiál Magistrátu hl.m.Prahy a Centra adiktologie Psychiatrické kliniky)

Kouření aneb závislost na tabáku - Informační a poradenská příručka

 


Důležité odkazy

Školský ombudsman

Informační portál primární prevence

Pedagogicko psychologická poradna

Portus Prachatice

Arkáda - Sociálně psychologické centrum, o. s.

Metha, z.ú.

Škola zdraví, s.r.o.

Theia - krizové centrum o.p.s.

Porceta, o.p.s.

Krizové centrum pro děti a rodinu v Jihočeském kraji, z. ú.

MŠMT - sekce primární prevence

Národní ústav pro vzdělávání

Odborná společnost pro prevenci rizikového chování, z.s.

Elektronický systém výkaznictví preventivních aktivit

Národní institut dalšího vzdělávání

Do světa, z.s.

Cassiopeia, centrum ekologické výchovy

Společně k bezpečí, z.s.

Klinika adiktologie

SVP Homole České Budějovice, Strakonice, SVP Spirála

Konference primární prevence

EDUin - Informační portál o vzdělávání

Rodiče vítáni - projekt EDUin

Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje

Česká školní isnpekce

E-bezpečí - internetový portál

Národní konference primární prevence

Prevent 99, z.ú

Bílý kruh bezpečí (Pomoc obětem trestných činů)

Intervenční centrum Diecézní charita České Budějovice (domácí násilí)

Online katalog certifikovaných programů

 

Seznam akreditovaných programů PPRCH v Jihočeském kraji:

Theia, o.p.s. (České Budějovice)

Portus Prachatice, o.p.s. - pro pedagogické pracovníky

Portus Prachatice, o.p.s. - pro sociální pracovníky

Škola zdraví, s.r.o. (Dačice)

Do Světa, z.s. (Strakonice)

Společně k bezpečí (Orlík nad Vltavou)

 

Seznam realizátorů specializačního studia pro školní metodiky prevence v Jihočeském kraji:

DO SVĚTA z.s. 
kontaktní osoba: Josef Hruška, 725 373 864, hruska@dosveta.org, 
webové stránky zde

Pedagogická fakulta Jihočeské Univerzity České Budějovice 
Kontaktní osoba: Mgr. Miroslav Procházka, Ph.D., tel.: 387 773 360, e-mail: proch@pf.jcu.cz
webové stránky zde

Prevence kriminality

Strategické dokumenty pro oblast prevence kriminality

Koncepce prevence kriminality Jihočeského kraje na období 2018 - 2020

Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2016 až 2020

 


Webové stránky krajského projektu "Ozbrojený útočník ve škole"

Webové stránky projektu

 


Kontakty

Manažerka prevence kriminality Jihočeského kraje - Mgr. Veronika Švehlová-Bullová, tel: 386 720 624, email: bullova@kraj-jihocesky.cz.

 


Dotační řízení - Program prevence kriminality

Výsledky dotačního řízení "Program PK na rok 2018"

Výsledky dotačního řízení "Program PK na rok 2017"

Výsledky dotačního řízení "Program prevence kriminality Jihočeského kraje na rok 2018"

Výsledky dotačního řízení "Program prevence kriminality Jihočeského kraje na rok 2017"

Výsledky dotačního řízení "Program PK na rok 2016"

Výsledky dotačního řízení "Program PK na rok 2015"

Typy projektů prevence kriminality

Náměty a doporučení k psaní žádostí o grant

 


Téma "Internetová kriminalita"

  • Přehledové listy (např. Hoax, Kyberstalking, Kyberšikana),
  • Publikace (např. Stalking a kyberstalking - nebezpečné pronásledování),
  • Příručky (např. Pravidla bezpečného používání internetu pro rodiče)

lze stáhnout na stránkách neziskového projektu E- Bezpečí Olomouc.

 

Publikace/příručky - téma "Drogová závislost"

Společně proti drogám (Společně k bezpečí, město Aš, město Trmice, 2013)

Drogová závislost aneb rychlý běh po krátké trati - Poradenská příručka pro děti, dospívající a jejich rodiče

 

Publikace/příručky - téma "Bezpečná lokalita"

Bezpečná lokalita

Bezpečný byt - rady a informace

Posouzení ochrany majetku-rodinný dům

Renovace bytového domu z pohledu zvýšeného bezpečí obydlí

 

Publikace/příručky - téma "Zadluženost"

Obezřetnost se vyplácí (materiál Plzeňského a Olomouckého kraje)

Prevence zadlužování českých domácností s důrazem na sociálně slabé a vyloučené skupiny obyvatel

Půjčky a úvěry - manuál pro pracovníky pomáhajících profesí

 

Ostatní publikace a příručky

Bezpečná škola aneb Co dělat, když.... (Společně k bezpečí, pro město Sokolov, 2015)

Desatero pro rodiče aneb Co dělat, když.... (Společně k bezpečí, pro město Sokolov, 2014)

Strážník v okrsku (Společně k bezpečí, pro Městskou policii Pardubice, 2009)

Nezvaní hosté - publikace zaměřující se na nenávistné pochody, shromáždění atd.

Než naliješ - Praktická příručka pro zaměstnance a provozovatele restauračních zařízení

(Ne)bezpečný věk - doporučení seniorům

Community Policing - Role zastupitele, (Společně k bezpečí, pro Magistrát města Plzně, 2008)

Bezpečí na sportovních utkání - Manuál pro fotbalové kluby

Instruktážní manuál - obchod s lidmi (materiál MPSV)

Tvorba a realizace projektů prevence kriminality mládeže

Problematika společenských menšin

Národnostní menšiny

Kontakty:

Pracovník krajského úřadu pověřený agendou národnostních menšin - Mgr. Marek Nerud, tel.: 386 720 649, e-mail: nerud@kraj-jihocesky.cz;

Rada vlády pro národnostní menšiny - Úřad vlády ČR, nábřeží Edvarda Beneše 4, Praha 1, PSČ 118 01, tel.: 224 002 111, e-mail: posta@vlada.cz.


 

Strategické dokumenty a základní legislativa pro oblast národnostních menšin

Evropská charta regionálních či menšinových jazyků

Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin

Čtvrtá periodická zpráva o plnění zásad Úmluvy

Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin

Právní rámec postavení národnostních menšin v ČR

Zpráva o situaci národnostních menšin v ČR za rok 2016

 

Národnostní menšiny na regionální a místní úrovni

Postavení národnostních menšin

Informace o situaci v oblasti národnostních menšin v JčK za rok 2016

Národnostní menšiny v JčK - graf

 

Granty a dotace ze státního rozpočtu

Dotační program Ministerstva kultury ČR Regionální a národnostní kultura

Odkaz na aktuální informace a výzvy na stránkách ministerstva kultury

Dotační program MŠMT Program podpory vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovy.

Odkaz na aktuální informace a výzvy na stránkách MŠMT

 

Publikace a příručky

Charta, co bychom měli vědět?

Informační publikace

 

Odkazy a informace

Odkazy na některé národnostně menšinové organizace

Rada vlády pro národnostní menšiny

Portál Mezikulturní dialog - společně napříč kulturami

Organizace na podporu integrace menšin

Poradna pro integraci

Český helsinský výbor

Portál veřejné správy

Integrace romské menšiny

Kontakty:

Krajský koordinátor romských poradců - Bc. Roman Slivka, tel.: 386720639, e-mail: slivka@kraj-jihocesky.cz;

Rada vlády pro záležitosti romské menšiny

Koncepce romské integrace

Podpora a rozvoj romské kultury a jazyka ( z Koncepce romské integrace na období 2010 - 2013 )

Jihočeský kraj - sociální kurátoři, romští poradci, terénní pracovníci


 

Zpráva o situaci romské menšiny v kraji

Zpráva o situaci romské menšiny v kraji za rok 2010 ke stažení

Zpráva o stavu romské menšiny v kraji za 2011

Zpráva o stavu romské menšiny v kraji za 2012

Zpráva o stavu romské menšiny v kraji za 2013


 

Stipendium programu RMUSP Romského vzdělávacího fondu pro romské vysokoškoláky pro školní rok 2017/2018

O stipendium mohou žádat všichni romští vysokoškoláci, včetně studentů dálkového studia, ale i těch, kteří se teprve hlásí do 1 ročníku (tedy i žáci 4. ročníků SŠ!). Stipendium není omezeno věkem žadatele.


Uzávěrka žádostí je 11. 5. 2017.


Více informací i na webu www.romskastipendia.cz, který obsahuje i další užitečné informace pro romské studenty nebo zde: http://www.romaeducationfund.hu/pokyny-rmusp-0

Brožura

Plakát

Integrace cizinců a azylantů

Kontakty:

Pracovník krajského úřadu pověřený agendou integrace cizinců - Mgr. Marek Nerud, tel.: 386 720 649, e-mail: nerud@kraj-jihocesky.cz;


Ministerstvo vnitra - Informace pro cizince

Ministerstvo práce a sociálních věcí - Integrace cizinců

Další důležité kontakty

Informace z oblasti sociálního začleňování (vyloučení)

Kontakty:

Pracovník krajského úřadu pověřený agendou - Mgr. Marek Nerud, tel.: 386 720 649,

e-mail: nerud@kraj-jihocesky.cz;


Rada vlády pro lidská práva - Úřad vlády ČR, nábřeží Edvarda Beneše 4, Praha 1, PSČ 118 01, tel.: 224 002 111,

e-mail: posta@vlada.cz.


Strategické dokumenty JčK:

Monitoring lokalit ohrožených sociálním vyloučením v Jihočeském kraji

Koncepce Oddělení prevence a humanitních činností 2015 - 2017

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje na období 2014 - 2016

 

Strategické dokumenty ČR:

Strategie boje proti sociálnímu vyloučení 2016 - 2020

Strategie sociálního začleňování 2014 - 2020

Koncepce prevence a řešení problematiky bezdomovectví v České republice do roku 2020

Koncepce bydlení ČR do roku 2020

Aktuální mapa sociálně vyloučených lokalit v ČR

 

Odkazy:

Podpora sociálního začleňování osob ohrožených sociálním vyloučením na území Jihočeského kraje

Elektronický portál územních samospráv

Portál veřejné správy

Sociální začleňování na stránkách MPSV

Informačního portál a databáze služeb sociální prevence pro osoby ohrožené sociálním vyloučením

Rada vlády pro lidská práva

Sociálně-právní ochrana dětí

Náhradní rodinná péče

Pracovníci a kontakty:

 

Adresa pro doručování písemností:

Krajský úřad Jihočeského kraje
Odbor sociálních věcí 
Oddělení sociálně právní ochrany dětí
U Zimního stadionu 1952/2
Pracoviště: Generála Svobody 1986/10
370 76 České Budějovice

Deleted content encountered, site owner alerted.
Hlavní formy náhradní rodinné péče

Hlavní formy náhradní rodinné péče

Osvojení

Právní vymezení nacházíme v §§ 794 - 845 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Souhlas s osvojením

Do 31. 12. 2013 platilo, že souhlas s osvojením mohou dát biologičtí rodiče nejdříve po uplynutí 6 týdnů od narození dítěte a tudíž, pokud dítě bylo zdravé, mohlo být už v tomto věku předáno do předadopční péče budoucím osvojitelům. O předadopční péči rozhodoval obecní úřad obce s rozšeřenou působností a od právní moci tohoto rozhodnutí se už budoucí osvojitelé nemuseli obávat odvolatelnosti souhlasu biologických rodičů.

Od 1. 1. 2014 může dát biologický otec souhlas s osvojením hned po narození dítěte, matka až po šesti týdnech věku dítěte. Ale oba dva mohou další 3 měsíce po udělení tohoto souhlasu svůj souhlas s osvojením odvolat. Po uplynutí této lhůty se výkon práv a povinností biologických rodičů vyplývající z rodičovské odpovědnosti pozastavuje (poručníkem dítěte se automaticky stává OÚ obce s rozšířenou působností).

Souhlas s osvojením může dát rodič dítěte starší 16 let.
Souhlas s osvojením má účinnost šest let ode dne, kdy byl dán.

Odvolání souhlasu s osvojením

Zároveň ale zákon stanoví podmínky odvolání souhlasu i po třech měsících, kdy byl dán. A to buď, pokud dítě ještě nebylo předáno do péče osvojitele před osvojením nebo proto, že soud rozhodl, že je v zájmu dítěte, aby bylo se svými rodiči a aby dítě bylo vydáno tím, komu bylo svěřeno zpět do péče rodičů.

Prakticky až do právní moci rozsudku o osvojení může být dítě na základě rozhodnutí soudu vráceno zpět do biologické rodiny. Na druhou stranu je nutné říci, že sice to možné bude, ale biologičtí rodiče musí zdůvodnit odvolání svého souhlasu a dokázat, že mají podmínky pro péči o dítě.

Souhlas s osvojením (případně odvolání tohoto souhlasu) mohou udělit biologičtí rodiče ústně do protokolu jedině před soudem (jakýmkoliv).

 

Souhlasu rodiče osvojovaného dítěte není k osvojení třeba

Souhlasu rodiče osvojovaného dítěte není k osvojení třeba v určitých zákonem stanovených případech. Potom souhlas s osvojením dává poručník, případně opatrovník dítěte. Rovněž tady platí, že nejdříve se hledá, zda někdo z blízkých příbuzných by byl schopný si vzít dítě do péče. Situace, kdy k osvojení dítěte není třeba souhlasu rodičů, jsou tyto:

rodiče byli zbaveni rodičovské odpovědnosti a zároveň práva dát souhlas s osvojením (opět novinka pouhé zbavení rodičovské odpovědnosti nestačí) rodič není schopen projevit svou vůli nebo rozpoznat následky svého jednání nebo je ovládnout rodič se zdržuje na neznámém místě a toto místo se nepodaří soudu ani jinému orgánu veřejné moci zjistit rodič o dítě zjevně nemá zájem (minimálně 3 měsíce u hrubého porušení povinností rodiče; pokud se nejedná o hrubé porušení rodičovské povinnosti je třeba nejdříve rodiče poučit o důsledcích svého chování, od tohoto poučení se počítají tři měsíce a teprve poté, je možné počítat další 3 měsíce, kdy se rodič o dítě nezajímá).

 

 

Nezrušitelnost osvojení

Dříve byly dva druhy osvojení - zrušitelné (kdy dítě mohlo být celý život zrušitelně osvojeno) a nezrušitelné (bylo možné u dětí starších jednoho roku). NOZ hovoří o zrušitelném osvojení, které automaticky (aniž by musel proběhnout soud) přechází po 3 letech od rozhodnutí soudu o osvojení do nezrušitelné podoby. Pokud je to v zájmu dítěte, může soud na návrh osvojitele rozhodnout o nezrušitelnosti osvojení i dříve než po uplynutí tří let.

Pokud budoucímu osvojiteli bude svěřeno soudem dítě do péče před osvojením a v době do právní moci rozsudku soudu o osvojení se ozvou příbuzní dítěte, opět mají přednost před osvojiteli a soud se jejich návrhem na svěření dítěte do péče musí zabývat. Rovněž biologičtí rodiče mohou do právní moci rozsudku o osvojení podat soudu návrh, aby zrušil své rozhodnutí, že není třeba jejich souhlasu o osvojení (ve smyslu, že měli důvody se o dítě nezajímat, ale už se zajímají a chtějí se o dítě starat).

 

Péče před udělením souhlasu s osvojením

Zároveň zákon stanoví, že je možné, pokud s tím budoucí osvojitelé souhlasí, předat jim dítě hned po udělení souhlasu biologických rodičů s osvojením (tj. nejdříve po 6 týdnech od narození dítěte) nebo dokonce pokud s tím souhlasí rodiče dítěte a pokud to umožňuje jeho zdravotní stav ihned po narození dítěte. Budoucí osvojitelé by si měli být ale vědomi, že jsou „pouhými" pečovateli o dítě, kdy zákonnými zástupci jsou nadále biologičtí rodiče se všemi právy a povinnostmi, které z toho vyplývají a až po třech měsících od udělení souhlasu, bude rodičovská odpovědnost biologických rodičů pozastavena a dítěti bude určen poručník. O předání dítěte do péče budoucím osvojitelům rozhodne soud.

Budoucí osvojitelé sice na jedné straně mohou takto pečovat o dítě od nejútlejšího věku a zároveň budou na „prvním" místě před ostatním zájemci o osvojení, na druhou stranu jsou vystaveni riziku, že se bude jednat o péči dočasnou, protože biologická matka v případě dítěte mladšího 6 týdnů slíbený souhlas vůbec nemusí dát či se přihlásí někdo z příbuzných, který projeví zájem o svěření dítěte do péče. Je tedy možné, že z péče budoucích osvojitelů přejde dítě zpět do péče rodičů, případně ústavu či neústavního zařízení z důvodu, že se změnily podmínky na straně rodičů dítěte nebo dítě nebude možné osvojit a bude svěřeno do pěstounské péče. Zároveň je třeba dodat, že biologičtí rodiče jsou v tomto případě účastníky řízení a budou znát přinejmenším adresu osvojitelů.

Soud by tedy měl v těchto případech svěřovat dítě do péče budoucím osvojitelům jen v těch případech, kdy je velká pravděpodobnost, že rodiče dají souhlas s osvojením či se o dítě nebudou zajímat (např. matka uteče z porodnice a před tím se jasně vyjádří, že dítě nechce a otec není uveden v rodném listě).

 

Péče budoucích osvojitelů a péče před osvojením

Do 31. 12. 2013 rozhodovaly o svěření dítěte do předadopční péče obecní úřady obce s rozšířenou působností. Od 1. 1. 2014 rozhoduje o svěření dítěte do péče před osvojením soud. Rychlost soudního rozhodnutí je různorodá (průměrně 1-2 měsíce). Budoucí náhradní rodiče by měli být připraveni na větší počet návštěv dítěte v ústavním zařízení či u pěstounů na přechodnou dobu před jeho svěřením do jejich péče.

Péče před osvojením trvá minimálně 6 měsíců. Dítě je v péči budoucích osvojitelů na jejich náklad. Po tuto dobu již biologický rodič nemá k dítěti vyživovací povinnost. Soud nemůže rozhodnout o osvojení před uplynutím 6 měsíců, návrh na osvojení ale již v této době lze k soudu podat.

 

Osvojení

Nelze o osvojení rozhodnout, pokud někdo z blízkých příbuzných dítěte podá návrh na svěření dítěte do péče. Musí se počkat na výsledek tohoto soudního řízení. To stejné platí, pokud muž, který tvrdí, že je otcem osvojovaného dítěte, podá návrh na určení otcovství.

Soud má v rámci řízení o osvojení povinnost znovu vyslechnout biologické rodiče, i když nejsou účastníky řízenía to z důvodu, zda se na jejich souhlasu s osvojením nic nezměnilo, případně zda k němu nebyli nějakým způsobem donuceni (neplatí, pokud rodič se zdržuje na neznámém místě; rodič byl zbaven rodičovské odpovědnosti a práva dát souhlas s osvojením; svéprávnost rodiče byla ve věci udělení souhlasu k osvojení omezena; rodič není schopen projevit svou vůli nebo rozpoznat následky svého jednání nebo je ovládnout).

Bude záležet na konkrétním soudci jakým způsobem a v jaké fázi řízení o osvojení biologické rodiče vyslechne.

 

Dohled na úspěšností osvojení

Soud může i bez návrhu nařídit nad osvojencem a osvojitelem po dobu, kterou sám určí, dohled. Ten bude vykonávat sociální pracovník orgánu SPOD obecního úřadu. Je na soudu, kdy vyhodnotí, že je dohled potřebný či naopak zbytečný. Není to myšleno jako sankční opatření. Dohled má být uskutečňován zejména proto, aby tam, kde je třeba osvojiteli a osvojenci poskytnout radu nebo pomoc, se tak stalo operativně a řádně.

 

Utajení osvojení

Osvojitel nebo osvojenec může navrhnout, aby soud rozhodl, že osvojení a jeho okolnosti mají být utajeny před rodinou původu dítěte. To obdobně platí i pro utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení. Přesto může soud rozhodnout o odtajnění, odůvodňuje-li to velmi závažná situace ohrožující osvojené dítě na životě nebo na zdraví.

Osvojení dětí do ciziny a z ciziny, tj. mezinárodní osvojení

Osvojení dětí do ciziny a z ciziny je v České republice možné od 1. 6. 2000, kdy vstoupila v platnost Úmluva o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení, kterou vypracovala a přijala Haagská konference mezinárodního práva soukromého. Tento mezinárodní dokument spolu ze zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, umožňuje osvojení dětí z ciziny a do ciziny v případech, kdy se pro dítě nepodaří najít rodinu v zemi jeho původu. Takto je možné realizovat mezinárodní osvojení pouze mezi státy, které se staly smluvními státy této Úmluvy.

Haagská úmluva jasně stanovuje pravidla i postup příslušných orgánů při realizaci osvojení do ciziny a z ciziny. Podle uvedené Úmluvy je každý smluvní stát povinen určit si na svém území jeden ústřední orgán, který bude za osvojení dětí do zahraničí odpovědný. U nás tuto funkci zprostředkovatele plní Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí v Brně. Jeho úkolem je mimo jiné spolupracovat s orgány nebo jinými subjekty, které jsou obdobnou činností pověřeny v cizině. Úřad také zajišťuje informace o tom, do jaké rodiny dítě v cizině půjde s možností dodatečného získání informací o rodinném prostředí dítěte, které už u budoucích osvojitelů žije. Zprostředkování osvojení do ciziny je v souladu s uvedenou Úmluvou garantováno státem.

Touto cestou tak našly děti z České republiky nový domov např. v Dánsku, Francii, Německu atd. A počet žadatelů z ciziny stále přibývá...

Pěstounská péče

Pěstounská péče je upravena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v §§ 958 - 970; v zákoně č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších právních předpisů (ustanovení o zprostředkování pěstounské péče, pěstounská péče na přechodnou dobu, dávky pěstounské péče) a v právních předpisech o sociálním zabezpečení (nemocenské a důchodové pojištění pěstounů).

Do pěstounské péče se svěřují děti, jejichž výchova není u rodičů zajištěna a zájem dítěte takové svěření vyžaduje. Je to druh státem garantované a kontrolované formy náhradní rodinné péče. Dítě může být svěřeno do pěstounské péče fyzické osobě nebo do společné pěstounské péče manželů. Je-li dítě svěřeno do pěstounské péče ve věku, kdy je schopno posoudit její obsah, má být zjištěno také jeho vyjádření.
Svazek pěstounů s dítětem je podstatně volnější, než je tomu při osvojení. Pěstounskou péčí nevzniká příbuzenský vztah dítěte s pěstouny a jejich příbuznými. Nejsou sice podloženy právními normami, přesto se tyto vztahy obvykle neformálně vytvářejí a udržují.

Pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu. Ten je taky oprávněn stanovit pěstounům povinnost podávat soudu pravidelné zprávy o výkonu pěstounské péče. Osoba pěstouna musí poskytovat záruku řádné výchovy dítěte. Pěstoun je povinen a oprávněn o dítě osobně pečovat a při výchově dítěte vykonává přiměřeně práva a povinnosti rodičů. Je povinen a oprávněn rozhodovat jen o běžných záležitostech dítěte, v těchto záležitostech dítě zastupovat a spravovat jeho jmění. Má povinnost informovat rodiče dítěte o jeho podstatných záležitostech. Vyžadují-li to okolnosti, stanoví další povinnosti a práva pěstouna soud.

Pěstoun má povinnost udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s jeho rodiči, dalšími příbuznými a osobami dítěti blízkými. Má povinnost udržovat styk rodičů s dítětem v pěstounské péči, ledaže soud stanoví jinak. V komunikaci se zákonnými zástupci dítěte pomáhají pěstounům sociální pracovnice příslušného obecního úřadu a především pracovníci doprovázející organizace pěstounů.

Pěstoun nemá vyživovací povinnost k dítěti. Ta u dětí svěřeným do pěstounské péče náleží nadále rodičům nebo jiným osobám povinným výživou k dítěti, které určí soud.

Dítěti v pěstounské péči náleží podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči a pěstounovi za výkon pěstounské péče měsíční odměna za každé svěřené dítě. Vedle těchto dvou dávek se pěstounům poskytuje podle tohoto zákona též příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla (při péči o nejméně 3 děti) a příspěvek při ukončení pěstounské péče. Pěstounská péče zaniká dosažením zletilosti dítěte, tj. v 18 letech. Může být ovšem také z důležitých důvodů rozhodnutím soudu zrušena. Pěstounská péče je zrušena vždy, jestliže o to požádá pěstoun.

Do 30 dnů od rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče má pěstoun za povinnost uzavřít tzv. „Dohodu o výkonu pěstounské péče". Tuto možnost má buď:

a) s obecním úřadem obce s rozšířenou působností příslušného podle jeho trvalého bydliště, 
b) s krajským úřadem, 
c) s jakýmkoliv obecním úřadem obce s rozšířenou působností, 
d) s neziskovou organizací, která má tzv. pověření pro výkon pěstounské péče.

Pokud pěstoun uzavře dohodu s někým jiným než s obecním úřadem obce s rozšířenou působností /viz písm. a)/, musí být dohoda uzavřená se subjekty podle písmena b) - d) tímto obecním úřadem schválena. Dohoda představuje určitou pomoc ze strany státu a také stanovuje pěstounovi určitá práva a povinnosti (např. povinnost účastnit se 24 hodin vzdělávání/1 rok; právo na pomoc při kontaktu s biologickou rodinou; pomoc zajištění určité výpomoci v hlídání dítěte v NRP dle podmínek stanovených zákonem atd.; povinnost umožnit pracovníkovi doprovázející organizace 1x za 2 měsíce navštívit dítě v PP a pěstounskou rodinu atd.). Pěstoun může vypovědět dohodu kdykoliv bez udání důvodů, ale musí ji uzavřít s nějakým jiným subjektem.

Kromě pracovníka doprovázející organizace navštíví dítě a PP rodinu 1x za 6 měsíců sociální pracovník orgánu sociálně-právní ochrany dětí městského úřadu podle trvalého bydliště dítěte.

Tzv. „doprovázení" náhradních rodin pracovníky doprovázejících a městských úřadů je důležité zejména z důvodu specifických potřeb dětí v NRP.

Přehled subjektů, které mají pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí a k uzavírání „Dohod o výkonu PP" naleznete na:
http://www.kraj-jihocesky.cz/2111/doprovazejici_organizace_na_zaklade_povereni_k_vykonu_spod.htm

Pěstounská péče na přechodnou dobu (PPPD)

Institut pěstounské péče na přechodnou dobu (PPPD) umožňuje, aby dítě mohlo vyrůstat v náhradním rodinném prostředí u proškolených pěstounů a bylo mu zabezpečeno právo na rodinný život podle Úmluvy o právech dítěte (čl. 20, 21) a v souladu s principy a cíli Národní strategie ochrany práv dětí. Jedná se o jednu z forem náhradní rodinné péče, pro kterou je vytvořena evidence pěstounů. Dítě do PPPD svěřuje soud na návrh příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Dítě je svěřeno do péče pěstounů na přechodnou dobu maximálně na jeden rok. Dítě z PPD odchází často zpět do své biologické rodiny či do rodiny náhradní (osvojení, pěstounská péče). Všichni odborníci NRP se snaží, aby se dítě neumisťovalo z PPD do ústavního zařízení.

Přechodnou dobou se rozumí:

doba, po kterou rodič ze závažných důvodů nemůže dítě vychovávat (např. ze zdravotních nebo sociálních důvodů, hospitalizace, pobyt rodiče ve výkonu trestu odnětí svobody apod.), doba, po jejímž uplynutí lze dát souhlas rodiče s osvojením, nebo doba, do pravomocného rozhodnutí soudu o tom, že není třeba souhlasu rodiče s osvojením.

 

b) Finanční zabezpečení PPPD

Pěstouni na přechodnou pobírají od okamžiku zařazení do evidence odměnu pěstouna a v případě svěření dítěte do péče na přechodnou dobu další pěstounské dávky podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí. V případě péče o dítě mladší 3 resp. 4 let, náleží za splnění dalších podmínek podle zákona č. 117/1995 Sb., rovněž rodičovský příspěvek. Pěstounům mohou vznikat nároky i na další dávky (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné).

Rodinná situace
Zájemce žije ve stabilním svazku min. 5 let. Zájemcem může být i osoba, která nehledá partnerský vztah, přijímá své postavení a je smířená s tím, že nemá partnera a má širší vztahovou síť z důvodu např. její zdravotní indispozice postarat se o dítě.
Zájemce má uspokojené vlastní rodičovské potřeby, má vlastní zkušenosti s výchovou dětí.
Děti v rodině nesmí být přijetím dítěte ohroženy, měly by být schopny rozumět a přijmout smysl PPPD. Děti v rodině mají vytvořený bezpečný a pevný vztah ke svým rodičům. Mezi dětmi, které v rodině trvale vyrůstají, a těmi, které budou přicházet do PPPD je dostatečný věkový rozdíl (min. cca 8-10 let). Životní zabezpečení a bydlení
Bytové podmínky umožňují vytvoření dostatečného prostoru pro přijímané dítě a zajišťují mu přiměřené soukromí. Je vhodné, aby dítě v PPD mělo svůj vlastní samostatný pokoj. Pěstoun se dítěti věnuje na celý úvazek. 
Socioeknomická úroveň rodiny je stabilní, bez závažných finančních problémů (bez soudně nařízené exekuce či výrazného zadlužení), které by mohly vlastní výkon PPPD znesnadnit či vážně oslabit. Osobnostní charakteristiky a zdravotní stav
Osobní zralost.
Dobrý zdravotní stav, který umožňuje celodenní péči o dítě s běžnými potřebami.
Trestní bezúhonnost. Od pěstounů se očekává, že:
- jsou připraveni spolupracovat v rámci své domácnosti a rodiny s dalšími odborníky - dle nastavených pravidel a potřeb dítěte;
- jsou připraveni se průběžně vzdělávat; 
- chápou důležitost udržování kontaktu mezi dětmi a jejich původní rodinou, respektují a podporují pozitivní vztahy, rozvíjí identitu dítěte;
- jsou připraveni děti předat zpět do vlastní rodiny či rodiny jiné náhradní.

Od pěstounů se tedy očekává zejména schopnost spolupracovat s rodiči dítěte, při předávání dítěte pak také s trvalou náhradní (osvojitelskou či pěstounskou) rodinou.

a) Posuzování žadatelů o PPPD

Proces posuzování žadatelů probíhá obdobně jako posuzování žadatelů o jiné formy náhradní rodinné péče. Je třeba posuzovat celý rodinný systém, zaměřit se nejen na dospělé, ale i na děti, které v rodině žijí a zajistit i jim přiměřenou přípravu.

Zájemci prochází odborným posuzováním, podrobným psychologickým posouzením, zdravotním posouzením. Poté mohou být zařazeni do kurzu přípravy.

Na osobu poskytující PPPD je nahlíženo jako na profesionála vykonávajícího specifickou činnost v oblasti výchovy a péče o ohrožené děti. Očekává se, že dítěti poskytnou stabilní a láskyplné prostředí po dobu několika týdnů až měsíců, jejich péče by měla dětem pomoci začít se vyrovnávat s traumaty a ztrátami z minulosti a připravit je na přechod do trvalé péče. Aby mohli zájemci být zařazeni do evidence pěstounů, mají splňovat kromě kriterií stanovených zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů (§ 27 odst. 1 a 2) také další specifická kriteria:

Pěstounská péče na přechodnou dobu by měla být využívána v případech, kdy:

rodiče po určitou dobu nemohou pečovat o dítě, ale je zde perspektiva návratu do vlastní rodiny, pro dítě se hledá dlouhodobější řešení jeho situace - dlouhodobá pěstounská péče nebo osvojení.
Poručenství

Není-li tu žádný z rodičů, který má a vůči svému dítěti vykonává rodičovskou odpovědnost v plném rozsahu, soud jmenuje dítěti poručníka. Poručník má vůči dítěti všechny povinnosti a práva jako rodič, ale nemá k dítěti vyživovací povinnost. S ohledem na osobu poručníka nebo poměry dítěte, jakož i s ohledem na to, z jakého důvodu rodiče nemají všechny povinnosti a práva, může být výjimečně okruh povinností a práv poručníka vymezen jinak. Poručník odpovídá za řádné plnění své funkce a podléhá stálému dozoru soudu. Každé rozhodnutí poručníka nikoli běžné záležitosti týkající se dítěte musí být schváleno soudem. K právnímu jednání poručníka, k němuž schází potřebný souhlas soudu, se nepřihlíží.

Občanský zákoník dále upřesňuje osobu, která je v konkrétním případě ustanovována za poručníka. Přednost se dává zásadně osobě fyzické, a to v první řadě tomu, koho doporučili rodiče (nesmí to být ale v rozporu se zájmem dítěte). Nebyl-li nikdo takto doporučen, soud ustanoví někoho z příbuzných, anebo osob blízkých dítěti nebo jeho rodině. Dále se výběr vhodné osoby může provést z evidence žadatelů o osvojení nebo pěstounskou péči. Přičemž poručníky nezletilého dítěte mohou být ustanoveni i manželé. Až tehdy, nemůže-li být poručníkem ustanovena fyzická osoba, ustanoví soud poručníkem orgán sociálně-právní ochrany dětí.
Osobní péče o dítě sice není nutnou součástí institutu poručenství (dítě např. může mít nařízenou ústavní výchovu nebo být v pěstounské péči apod.). Pokud však poručník péči o dítě osobně vykonává, považuje se z důvodu vyplácení dávek za pěstouna a má tak nárok na stejné hmotné zabezpečení, jako by šlo o pěstounskou péči.

Poručenství zaniká ze zákona, jakmile poručenec dosáhne zletilosti. Není tu třeba zvláštního rozhodnutí soudu.

Kdybychom na závěr porovnali institut poručenství z hlediska práv a povinností poručníka ve vztahu k ostatním druhům náhradní rodinné výchovy, tak poručenství je zjednodušeně o něco „nadřazeno" pěstounské péči, kdy poručník na rozdíl od pěstouna je v roli „zákonného zástupce" dítěte. To sebou nese i výhody vyloučení možného rizika zásahů biologického rodiče dítěte. Poručník však nedosahuje postavení osvojitele. Zatímco při rozhodování o podstatných záležitostech dítěte pěstoun žádá o souhlas biologického rodiče, poručník soud, tak osvojitel rozhoduje sám a nepotřebuje svolení nikoho jiného.

Pokud poručník o dítě osobně pečuje rovněž i on uzavírá tzv. Dohodu o výkonu pěstounské péče (více viz pěstounská péče) a rovněž v tomto případě navštěvuje dítě v rodině v pravidelných intervalech sociální pracovnice oddělení SPOD městského úřadu a klíčová pracovnice doprovázející organizace (více viz výše).

„Hostitelská péče"

Hostitelská péče (nebo taky se užívá název zástupná péče) je zvláštní forma pěstounské péče, kdy děti z dětských domovů jezdí na návštěvy (víkendy, prázdniny) do rodin. Tyto návštěvy umožňují dětem, které z nějakého důvodu nemůžou do náhradní rodinné péče nebo se jim NRP rodina nepodařila nalézt (ve většině případů jsou to děti staršího věku, které nejsou právně volné a udržují kontakt se svými biologickými rodiči), aby navázaly nové přátelské vztahy a podívaly se do fungujících rodin.

Hostitelská péče je vhodná pouze pro některé děti, a to především děti školního věku, které dokážou pochopit, že se bude jednat pouze o dočasné pobyty. Toto si musí rovněž uvědomit rodiny, které nabízejí tuto formu pomoci.

Přímo pojem „hostitelská péče" není zákonem upraven. Děti jsou do rodin pouštěny ředitelem dětského domova na základě souhlasu obecního úřadu obce s rozšířenou působností příslušného podle trvalého bydliště dítěte (ten také může provést sociální šetření, kam má být dítě propuštěno či požadovat před vydáním souhlasu další podklady např. psychologické vyšetření zájemců o hostitelskou péči). Pokud je místo trvalého pobytu dítěte odlišné od místa trvalého pobytu rodiny či fyzické osoby, kam má jít dítě na návštěvu, může obecní úřad vydat písemný souhlas až po vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností příslušného podle trvalého bydliště rodiny či fyz. osoby.

 

Žádost o náhradní rodinnou péči

Chtěli bychom přijmout dítě do NRP, co máme dělat?

Nároky na rodiče jsou v zásadě stejné, ať už se jedná o původní nebo nové rodiče (osvojitele či pěstouny). K povinnostem náhradních rodičů přibývají navíc další. Ještě než začnete vyřizovat vlastní žádost o NRP, je třeba se zamyslet nad následujícími větami:

vaše důvody k přijetí dítěte by měly vycházet z jasné osobní motivace (vnitřního přesvědčení), vaše zaměstnání by mělo být stálé a mělo by umožňovat finančně zajistit dítě a rodinu, vaše pracovní vytíženost by měla být taková, abyste měli dostatek času na výchovu dítěte (zpočátku je nutné, aby jeden z rodičů mohl zůstat s dítětem doma a přizpůsobit svůj život jeho potřebám), vaše bytová situace by měla všestranně zajistit potřeby dítěte, váš trestní rejstřík by měl být zcela čistý, měli byste se cítit duševně i fyzicky schopni vychovávat dítě, váš věk by měl odpovídat přirozenému vztahu dítěte k rodičům, nejspolehlivější podmínkou, aby se dítě zdárně vyvíjelo, je zajistit mu stabilní rodinné zázemí - proto je dávána přednost těm, jejichž manželství jsou především zralá, trvalá a předpokládají společná očekávání (pro posouzení stability vašeho vztahu je dobré, aby vaše manželství, popř. společné soužití trvalo alespoň tři roky), měli byste být schopni vžít se do cítění a světa dítěte, být přizpůsobiví, tolerantní, laskaví a otevření, měli byste ochotně a vstřícně přijímat rady od jiných, měli byste být natolik vyspělí, abyste zaručili výchovu bez duševního a fyzického strádání, zájemci o pěstounskou péči na přechodnou dobu by si navíc měli zvážit několik dalších skutečností - schopnosti spolupráce s biologickou rodinou dítěte; dítě zůstává členem původní rodiny; pěstouni zůstávají v pozici „teta/ strýc" nikoliv matka/otec; dítě převážně nepřichází z ústavního zařízení, ale z původní biologické rodiny nebo přímo z porodnice či nemocnice; úspěchem této formy NRP je návrat dítěte do biologické rodiny, zprostředkování osvojení nebo předání dítěte do běžné pěstounské péče.

 

4) K vyřizování žádosti o NRP rovněž patří návštěva sociální pracovnice OÚ obce s rozšířenou působností u vás doma, která bude zjišťovat vaši bytovou a rodinnou situaci. 
Výše zmíněné podklady spolu se zprávou o vašich sociálních poměrech, kterou zpracovává sociální pracovnice, stanoviskem OÚ obce s rozšířenou působností k žádosti o náhradní rodinnou péči a opisem z evidence Rejstříku trestů, který si vyžaduje OÚ obce s rozšířenou působností, tvoří spisovou dokumentaci. Po shromáždění všech podkladů je kopie spisové dokumentace sociální pracovnicí postoupena krajskému úřadu.

Pokud jste došli k přesvědčení, že máte dost fyzických a duševních sil k výchově dítěte, že jste dostatečně tolerantní a otevření k druhým, že zajistíte dítě finančně, že máte stabilní manželství, že jste ochotni vzdát se svého pohodlí, že jste opravdu schopni věnovat se plně dítěti, že jste ochotni se přizpůsobit, že pro vás nebude dítě překážkou v profesní dráze, že si dovedete představit, co obnáší výchova dítěte a jaké by mělo dítě být, pak:

a) nejdříve musíte navštívit obecní úřad obce s rozšířenou působností v místě svého trvalého bydliště, a to odbor sociálních věcí a zdravotnictví, oddělení péče o rodinu a děti či oddělení sociálně-právní ochrany dětí. Zde se obraťte na sociální pracovnici pro náhradní rodinnou péči.

Od 1. 1. 2003 je v Jihočeském kraji 17 obcí s rozšířenou působností, a to:

1. Městský úřad Blatná - odbor sociální, www.mesto-blatna.cz 
2. Magistrát města České Budějovice - odbor sociálních věcí, www.c-budejovice.cz 
3. Městský úřad Český Krumlov - odbor školství, sportu a mládeže, www.ckrumlov.cz
4. Městský úřad Dačice - odbor sociálních věcí, www.dacice.cz 
5. Městský úřad Jindřichův Hradec - odbor sociálních věcí, www.jh.cz 
6. Městský úřad Kaplice - odbor sociálních věcí a zdravotnictví, www.mestokaplice.cz 
7. Městský úřad Milevsko - odbor sociálních věcí, www.milevsko-mesto.cz 
8. Městský úřad Písek - odbor sociálních věcí a zdravotnictví, www.mesto-pisek.cz 
9. Městský úřad Prachatice - odbor sociálních věcí, www.prachatice.eu 
10. Městský úřad Soběslav - sociálně zdravotní odbor, www.musobeslav.cz
11. Městský úřad Strakonice - odbor sociální, www.strakonice.eu 
12. Městský úřad Tábor - odbor sociálních věcí, www.taborcz.eu
13. Městský úřad Trhové Sviny - odbor sociálních věcí, www.tsviny.cz 
14. Městský úřad Třeboň - odbor školství a sociálních věcí, www.mesto-trebon.cz 
15. Městský úřad Týn nad Vltavou - odbor sociální, www.tnv.cz 
16. Městský úřad Vimperk - odbor sociálních věcí a zdravotnictví, www.vimperk.cz 
17. Městský úřad Vodňany - odbor sociálních věcí a zdravotnictví, www.vodnany.eu

Sociální pracovnice městského úřadu s vámi:

1) Povede rozhovor, který je zaměřen na důvody, motivaci vašeho rozhodnutí, druh náhradní rodinné péče, představy o dítěti - jakého by mělo být věku, pohlaví, zda jste schopni přijmout dítě se zdravotními obtížemi, jiného etnika apod.

2) Pak vám vysvětlí další potřebné náležitosti k podání žádosti, předá formulář žádosti o zařazení do evidence osob vhodných stát se osvojiteli či pěstouny a zprostředkování náhradní rodinné péče a další formuláře k vyplnění - dotazník pro žadatele o svěření dítěte do své péče, dotazník s požadavky na svěřené dítě, dotazník o zdravotním stavu.

3) Domluví se s vámi, abyste na příští schůzku připravili následující podklady:

vyplněnou žádost o NRP a dotazníky, v případě, že žádáte o osvojení, žádost obsahuje i vaše písemné vyjádření, zda souhlasíte s tím, aby po uplynutí 3 let od právní moci rozhodnutí o zařazení do evidence žadatelů byly zpřístupněny údaje z evidence zařazených žadatelů o NRP Úřadu pro zprostředkování osvojení dítěte z ciziny nebo zda žádáte výlučně o osvojení dítěte z ciziny, k žádosti je dále přiložen váš písemný souhlas s účastí na přípravě fyzických osob k přijetí dítěte do rodiny a písemný souhlas s tím, že orgán sociálně-právní ochrany zprostředkující osvojení nebo pěstounskou péči je oprávněn zjišťovat další potřebné údaje pro zprostředkování a také kdykoliv zjistit, zda nedošlo ke změně rozhodných skutečností uvedených ve spisové dokumentaci, souhlas žadatele/ky s vyžádáním zdravotní dokumentace od příslušné OSSZ v případě, je-li žadatel/ka invalidní, doklad o státním občanství nebo o povolení k trvalému pobytu na území České republiky nebo doklad o hlášení k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 365 dnů, stručný životopis, rodný list, oddací list, popř. rozvodový rozsudek, 
dotazník o zdravotním stavu vyplněný vaším praktickým lékařem (u žen, dále zprávu gynekologa, popř. zprávu o léčení sterility), pokud jste léčeni pro nějaké onemocnění tak zprávu odborného lékaře, zprávu zaměstnavatele o průměrných měsíčních příjmech, u OSVČ daňové přiznání a potvrzení o placení pojistného, v případě evidence na ÚP, potvrzení o délce doby evidence a případné výši podpory v nezaměstnanosti, v případě, je-li rodič na rodičovské dovolené, potvrzení úřadu práce o délce doby pobytu na rodičovské dovolené a potvrzení výše rodičovského přídavku, pokud pobírá žadatel/ka dávky pěstounské péče, potvrzení ÚP o výši dávek spojených s výkonem pěstounské péče, popřípadě další podklady, jako jsou rozsudky soudů, pokud máte již děti tak zprávy škol, pediatra, by-li žadatel/ka v minulosti trestán, kopii rozsudku soudu o výsledku soudního řízení. Rodinná situace
Zájemce žije ve stabilním svazku min. 5 let. Zájemcem může být i osoba, která nehledá partnerský vztah, přijímá své postavení a je smířená s tím, že nemá partnera a má širší vztahovou síť z důvodu např. její zdravotní indispozice postarat se o dítě.
Zájemce má uspokojené vlastní rodičovské potřeby, má vlastní zkušenosti s výchovou dětí.
Děti v rodině nesmí být přijetím dítěte ohroženy, měly by být schopny rozumět a přijmout smysl PPPD. Děti v rodině mají vytvořený bezpečný a pevný vztah ke svým rodičům. Mezi dětmi, které v rodině trvale vyrůstají, a těmi, které budou přicházet do PPPD je dostatečný věkový rozdíl (min. cca 8-10 let). Životní zabezpečení a bydlení
Bytové podmínky umožňují vytvoření dostatečného prostoru pro přijímané dítě a zajišťují mu přiměřené soukromí. Je vhodné, aby dítě v PPD mělo svůj vlastní samostatný pokoj. Pěstoun se dítěti věnuje na celý úvazek
Socioeknomická úroveň rodiny je stabilní, bez závažných finančních problémů (bez soudně nařízené exekuce či výrazného zadlužení), které by mohly vlastní výkon PPPD znesnadnit či vážně oslabit. Osobnostní charakteristiky a zdravotní stav
Osobní zralost.
Dobrý zdravotní stav, který umožňuje celodenní péči o dítě s běžnými potřebami.
Trestní bezúhonnost.

Na osobu poskytující pěstounskou péči na přechodnou dobu je nahlíženo jako na profesionála vykonávajícího specifickou činnost v oblasti výchovy a péče o ohrožené děti. Očekává se, že dítěti poskytnou stabilní a láskyplné prostředí po dobu několika týdnů až měsíců. Jejich péče by měla dětem pomoci začít se vyrovnávat s traumaty a ztrátami z minulosti a připravit je na přechod do trvalé péče. Aby mohli zájemci být zařazeni do evidence osob, které mohou pěstounskou péči na přechodnou dobu vykonávat, mají splňovat kromě kriterií stanovených zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů (§ 27 odst. 1 a 2) také další specifická kriteria:

Jak se postupuje po postoupení naší žádosti na krajský úřad?

Krajský úřad podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších právních předpisů, provádí odborné posouzení žadatelů o NRP, a poté rozhoduje o jejich zařazení do evidence osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny / do evidence osob, které mohou pěstounskou péči na přechodnou dobu vykonávat.

Odborné posouzení podle § 27 zákona SPOD zahrnuje několik položek:

a) zjištění bezúhonnosti žadatele, jeho manžela, druha dítěte a jiné osoby tvořící s žadatelem společnou domácnosti - přitom za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, který směřoval proti životu, zdraví, lidské důstojnosti, mravnímu vývoji nebo jmění dítěte nebo pro jiný trestný čin, jehož spáchání může mít vliv na způsobilost žadatele k řádné výchově dítěte

b) posouzení charakteristiky osobnosti, psychického stavu, zdravotního stavu (jenž zahrnuje posouzení, zda zdravotní stav žadatele z hlediska duševního, tělesného a smyslového nebrání dlouhodobé péči o dítě), předpokladů vychovávat dítě, motivace, která vedla k žádosti o osvojení dítěte nebo k jeho svěření do pěstounské péče, stabilita manželského vztahu a prostředí v rodině, popřípadě další skutečnosti rozhodné pro osvojení dítěte nebo jeho svěření do pěstounské péče

c) vyjádření dětí žadatele k přijetí osvojovaného dítěte nebo dítěte svěřovaného do pěstounské péče do rodiny (jsou-li děti vzhledem k jejich věku a rozumového vyjádření takového vyjádření schopny)

d) posouzení schopnosti dětí žijících v domácnosti žadatele přijmout dítě do rodiny

e) zhodnocení přípravy k přijetí dítěte do rodiny

f) u žadatelů o pěstounskou péči na přechodnou dobu odborné posouzení navíc zahrnuje zhodnocení speciální přípravy určené pro žadatele o tuto formu NRP a posouzení schopnosti pečovat o děti vyžadující speciální péči a schopnost spolupráce s rodiči těchto dětí.

Při odborném posouzení vycházejí pracovníci náhradní rodinné péče krajského úřadu jednak z podkladů obsažených ve spisové dokumentaci postoupené OÚ obce s rozšířenou působností, z posouzení psychického a zdravotního stavu žadatelů psychologem a lékařem krajského úřadu a z výstupů z kurzu přípravy, které se žadatelé v průběhu posouzení zúčastní, popř. je potřeba doplnit ještě některé další podklady pro rozhodnutí.

Nejdříve tedy budete pozváni k psychologickému posouzení, v němž budou shrnuty zkušenosti vašeho života, vašeho dětství, vaše manželství a jeho stabilita, vaše vlastnosti, rodičovské postoje, důvody, které vás přivedly k přijetí opuštěného dítěte, případně postoje vašich dětí apod.

Psychologické vyšetření probíhá na pracovišti náhradní rodinné péče krajského úřadu během nejméně dvou setkání. První trvá zhruba 4 - 5 hodin a jeho součástí je úvodní asi dvouhodinový rozhovor a vyplňování testů. Druhé setkání probíhá volněji, formou besedy a účastní se ho většinou tři páry žadatelů. Někdy je s žadateli domluven další termín setkání, návštěva s dítětem či naopak návštěva psychologa a sociální pracovnice krajského úřadu u vás doma. Nejčastěji v rámci druhé části psychologického vyšetření budete seznámeni s výsledky a závěry tohoto vyšetření.

V průběhu psychologického vyšetření vám budou sděleny bližší informace o kurzu přípravy, který je ze zákona povinný.

Přípravu zajišťuje Krajský úřad Jihočeského kraje ve spolupráci s právnickou či fyzickou osobou, která je k tomu pověřena. Posláním přípravného kurzu je poskytnout vám, budoucím osvojitelům nebo pěstounům, potřebný základ vědomostí o specifických otázkách náhradní rodinné péče, zprostředkovat reálné informace o situaci a potřebách dětí žijících mimo vlastní rodinu a umožnit náhled na vlastní předpoklady pro přijetí dítěte. V rámci kurzu máte příležitost setkat se jednak s odborníky a hovořit s nimi o tom, co Vás zajímá, ale také se setkat s pěstouny či osvojiteli, kteří vám sdělí své vlastní zkušenosti a mohou zodpovědět i vaše dotazy.

Kurz probíhá formou přednášek, skupinových diskusí či výcvikových seminářů. Časový rozsah přípravy k zařazení žadatele do evidence pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče činí nejméně 48 hodin a u žadatelů o zařazení do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu nejméně 72 hodin; časový rozsah přípravy žadatelů, kteří přípravu již jednou dokončili, může krajský úřad snížit. Přípravu považuje zákon za potřebnou a účelnou pro každého žadatele, a to z důvodů, že náhradní rodinná péče má svá (nejen výchovná) specifika, se kterými je nezbytné všechny žadatele seznámit a upozornit je na možná úskalí. Náklady spojené s přípravnými kurzy nese krajský úřad. Žadatelé si platí dopravu, popř. stravování a ubytování.

Po psychologickém vyšetření je spisová dokumentace předána lékaři krajskému úřadu. Ten na základě vámi doložených lékařský zpráv vypracuje zdravotní posudek, zda po zdravotní stránce jste schopni zajistit péči o dítě. Posouzení vašeho zdravotního stavu se tedy na rozdíl od psychologického posouzení děje většinou bez vaší osobní přítomnosti. Lékař krajského úřadu si může dožádat některé zdravotní zprávy či vyšetření. Žadatelé o náhradní rodinnou péči pak mají povinnost (§ 53, odst. 4 zákona o SPOD) podrobit se vyšetření zdravotního stavu, sdělit údaje o zdravotním stavu a popř. sdělit jméno, příjmení a adresu svého ošetřujícího lékaře a název a adresu zdravotnického léčení, v němž se léčí.

Po absolvování kurzu přípravy budete znovu pozváni na krajský úřad, kde budete psychologem a sociální pracovnicí seznámeni s výsledky odborného posouzení. Po odborném posouzení se pak vydává rozhodnutí, že žadatelé se zařazují do příslušných evidencí (o osvojení, pěstounskou péči, pěstounskou péči na přechodnou dobu). Jenom pro upřesnění, na vydání tohoto rozhodnutí se nevztahují lhůty správního řádu. To znamená, že po postoupení žádosti na krajský úřad se nemusí rozhodnout do 30, popř. 60 dnů, jak je tomu u jiných správních řízení. Rozhodnutí se vydává neprodleně po odborném posouzení, a to se provede do 30 dnů od zjištění všech potřebných skutečností. Pokud je vydáno kladné rozhodnutí, stanovuje se žadatelům o NRP povinnost, aby krajskému úřadu hlásili všechny změny rozhodné pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, a to do 15 dnů od jejich vzniku. Tím je myšlena změna bydliště, telefonu, zdravotního stavu, rodinných poměrů, těhotenství atd.

Rychlost vyřizování žádosti o NRP (tzn. od podání žádosti na městském úřadu až po vydání rozhodnutí o zařazení do evidence žadatelů o NRP krajským úřadem) záleží jednak na tom, jak rychle žadatelé doloží požadované podklady, jak rychle obecní úřad obce s rozšířenou působností shromáždí údaje, provede sociální šetření a postoupí spisovou dokumentaci na krajský úřad a dále pak na průběhu psychologického, zdravotního posouzení na krajském úřadu a průběhu kurzu přípravy.

Přerušení řízení o zařazení žadatele do evidence žadatelů o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče

Krajský úřad může v určitých zákonem stanovených případech přerušit řízení (tzn. že se nevydává kladné ani zamítavé rozhodnutí). Následně bude vydáno usnesení o přerušení správního řízení. Krajský úřad tak učiní povětšinou na žádost žadatele o NRP (např. v případě těhotenství nebo na doporučení krajského úřadu, který v průběhu odborného posouzení zjistí na straně žadatele t.č. důvody bránící zprostředkování NRP).

V průběhu odborného posouzení jsme zjistili, že nechceme pokračovat v naší žádosti o zařazení do evidence žadatelů o zprostředkování NRP.

I toto se může stát, zájemce o NRP může kdykoliv v průběhu vyřizování své žádosti vzít svou žádost zpět a bude následně vydáno usnesení o zastavení správního řízení. Stát se náhradním rodičem není jednoduché a je důležité umět odhadnout své síly.

Obdrželi jsme rozhodnutí o zařazení do evidence žadatelů o NRP a co bude dál?

Po kurzu přípravy nastává období očekávání, které může trvat různě dlouho. Záleží to především na tom, jaké jste uvedli představy o dítěti. Každý kraj má také různou dobu čekání. Požadavky na děti jsou mnohdy vyšší, než mohou splňovat opuštěné děti, které potřebují rodinu. V současné době je méně dětí, které mohou být osvojeny, a více těch, kterým je třeba zajistit pěstounskou péči. Naopak je však více žadatelů o osvojení než o pěstounskou péči. I když v poslední době se počet zájemců o pěstounskou péči zvýšil. Rovněž mezi zájemce o osvojení už nepatří zpravidla bezdětné manželské páry, ale přibývají rodiny s vlastními dětmi.

Pokud by se vám čekání zdálo příliš dlouhé a napadla vás myšlenka, podívat se do některého z kojeneckých ústavů či dětských domovů, abyste si sami „našli" dítě, prosíme, zapomeňte ji. Mohli byste ublížit sobě, ale především dětem. Děti, které se ocitnou mimo svou rodinu, jsou automaticky nahlašované obecním úřadem obce s rozšířenou působností do evidence krajského úřadu právě z důvodu možného řešení jejich situace náhradní rodinnou péčí. Neznamená to však, že všechny děti evidované krajským úřadem „odchází do NRP". Většina těchto dětí se vrací z ústavního zařízení či od pěstounů na přechodnou dobu zpět do své rodiny.

Úspěšné přijetí dítěte a jeho další harmonický vývoj bude velmi záležet na tom, jak budete připraveni je přijmout, v jakém prostředí bude vyrůstat, jaká bude atmosféra vaší rodiny, ale především jak se budete cítit vy. Proto neváhejte a v tomto období dělejte vše, co je vám milé, ať získáte dostatek energie a duševní pohody, kterou pak snáze předáte svému dítěti.

Vlastní postup zprostředkování náhradní rodinné péče je popsán viz Zprostředkování NRP.

V průběhu čekací doby se nám narodilo dítě, co teď?

To, že žadatelka o NRP v průběhu vyřizování žádosti či v období po zařazení do evidence žadatelů o osvojení nebo pěstounskou péči otěhotní, není vůbec nic neobvyklého (stává se to přibližně u 10 % manželských párů). Pak je třeba zvážit, zda i po narození vlastního dítěte budete chtít nadále zůstat zařazeni v evidenci žadatelů o NRP nebo, zda se rozhodnete vzít svou žádost o NRP zpět. Pokud se rozhodnete pro první variantu, je tu možnost přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče. To znamená, že sepíšete žádost, ve které uvedete důvod přerušení a dobu, po kterou nechcete zprostředkovat NRP. Žádost pak zašlete na krajský úřad. Stejný postup lze zvolit, když chcete přerušit zprostředkování NRP i z jiného důvodu, např. stěhování, ztráta zaměstnání, rodinné důvody. Po dobu přerušení neběží lhůty pro zpřístupnění údajů z evidence Úřadu. Jakmile pomine důvod či uplyne doba, kterou jste si pro přerušení zprostředkování NRP určili, uvědomíte krajský úřad, který následně s vámi žádost zaktualizuje (aktualizační pohovor na krajském úřadu + aktualizace některých dokumentů dle potřeby např. zdravotní zpráva, zpráva pediatra u narozeného dítěte atd.) a pokračuje se ve zprostředkování.

Už nechceme, aby nám bylo zprostředkováno osvojení nebo pěstounská péče

Pokud se z nejrůznějších důvodů rozhodnete (narození vlastního dítěte, rozvod či jiné důvody) v průběhu vašeho zařazení do evidence žadatelů o NRP pro odstoupení od své žádosti o osvojení či pěstounskou péči, napíšete krajskému úřadu, že berete svou žádost zpět a budete vyřazeni z evidence žadatelů o NRP (nepíše se rozhodnutí). Ve vašem oznámení nemusíte uvádět důvody, proč jste se rozhodli svou žádost zrušit. Pokud byste si vše v budoucnosti rozmysleli a chtěli znovu žádat o osvojení či pěstounskou péči, musíte se znovu obrátit na obecní úřad obce s rozšířenou působností a absolvovat vyřizování žádosti znovu. 
Z evidence žadatelů o NRP vedené krajským úřadem jsou žadatelé též vyřazeni tehdy, pokud jim byla NRP zprostředkována a soud rozhodl o svěření dítěte do osvojení nebo pěstounské péče (nevydává se rozhodnutí), ale také pokud se zjistí závažné důvody, pro které nelze žadateli zprostředkovat NRP či poruší-li žadatel závažným způsobem povinnost sdělovat změny v údajích rozhodných pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče. Žadatel může být také vyřazen z evidence, pokud se bez závažného důvodu nezúčastnil přípravy k přijetí dítěte do rodiny, i když byl k účasti na této přípravě vyzván (v těchto případech vydává orgán SPOD, v jehož evidenci je žadatel veden, o vyřazení správní rozhodnutí).

Máme zájem o mezinárodní osvojení

Před vaším rozhodnutím osvojit dítě z ciziny, je třeba zvážit, že:

Děti vhodné k osvojení z ciziny budou převážně děti jiného etnika. U dětí se mohou objevit zdravotní komplikace související např. s odlišností země původu, se změnou podnebí. Zprostředkování mezinárodního osvojení je bezplatné, žadatelé si však hradí náklady spojené s překlady sociálních, zdravotních, psychologických zpráv. Některé země si navíc vyžadují, než dojde k předání dítěte do péče nových rodičů z jiné země, jejich dlouhodobější pobyt v zemi původu dítěte. Tento pobyt je na náklady žadatelů.

 

K žádosti o náhradní rodinnou péči se uvádí, z jaké země byste chtěli osvojit dítě. V úvahu přicházejí země, které jsou smluvními státy Úmluvy o ochraně a spolupráci při mezinárodním osvojení. Pokud tedy chcete osvojit dítě z ciziny, žádost o náhradní rodinnou péči bude obsahovat váš souhlas s mezinárodním osvojením. Pokud vám po 3 letech od zařazení do evidence žadatelů o NRP krajského úřadu nebude zprostředkováno osvojení, budou zpřístupněny údaje z evidence zařazených žadatelů o NRP Úřadu pro zprostředkování osvojení dítěte z ciziny a vy budete zařazeni do evidence pro zprostředkování osvojení ve vztahu k cizině vedené Úřadem pro mezinárodně právní ochranu dětí se sídlem v Brně.

Jestliže budete mít zájem výlučně o osvojení dítěte z ciziny, pak krajský úřad provede odborné posouzení a poté neprodleně zašle kopii údajů obsažených v evidenci žadatelů Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí. Ten pak rozhodne o vašem zařazení do evidence vedené tímto Úřadem.

Po osvojení dítěte se zemi původu prostřednictvím Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí zasílají zprávy, jak dítě v nové rodině prospívá. Přitom si každá země sama určí kolik zpráv a jak dlouho bude chtít být informována o dítěti. Je třeba tedy počítat s návštěvami sociálních pracovnic i po rozhodnutí soudu o osvojení.

 

 

Zprostředkování náhradní rodinné péče

Pracoviště náhradní rodinné péče Krajského úřadu Jihočeského kraje vede evidenci dětí, kterým je třeba zajistit péči v náhradním rodinném prostředí formou pěstounské péče nebo osvojení a evidenci osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny, které mají trvalý pobyt na území Jihočeského kraje. Od 1. 1. 2006 vede také evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu.

Evidence dětí

Případy skutečně osiřelých dětí, kterým zemřeli oba nebo jeden z rodičů, se nachází v evidenci dětí o NRP velmi ojediněle. V těchto případech často péči o dítě převezmou prarodiče či jiní blízcí příbuzní dítěte. Do náhradní rodinné péče jsou nahlašovány zejména děti, které jsou tzv. sociálně osiřelé. To znamená děti, které sice mají matku a otce či alespoň jednoho z nich, ale ti se o ně nemohou, nechtějí nebo neumějí starat.

Děti jsou do evidence krajského úřadu nahlašované obecním úřadem obce s rozšířenou působností. Podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí má obecní úřad obce s rozšířenou působností povinnost nejméně jednou za 3 měsíce navštívit dítě s nařízenou ústavní výchovou a mimo jiné sledovat jeho rodinnou situaci (nejméně jednou za 3 měsíce navštívit rodiče dítěte s nařízenou ústavní výchovou). Rovněž má za povinnost pravidelně vyhodnocovat situaci dítěte a jeho rodiny a zpracovat individuální plán ochrany dítěte (tzv. IPOD). IPOD vymezuje příčiny ohrožení dítěte a stanoví opatření k zajištění ochrany dítěte, k poskytnutí pomoci rodině ohroženého dítěte a stanoví časový plán provádění těchto opatření.

Obecní úřad má za povinnosti nahlašovat všechny děti do evidence krajského úřadu, které se ocitnou mimo svou rodinu vlastní. To neznamená, že všechny děti jsou umisťovány do náhradní rodinné péče. Smyslem je to, aby se již s NRP počítalo jako s možnou variantou řešení situace dítěte, pokud by se rodinná situace dítěte nestabilizovala a ono se nemohlo do ní zpět vrátit.

Evidence dětí do osvojení a možnosti jejich „právní volnosti"

Evidence dětí do osvojení a možnosti jejich „právní volnosti":

1) Souhlas s osvojením

Biologický otec může dát souhlas s osvojením hned po narození dítěte, matka až po šesti týdnech věku dítěte. Ale oba dva mohou další 3 měsíce po udělení tohoto souhlasu svůj souhlas s osvojením odvolat. Po uplynutí této lhůty se výkon práv a povinností biologických rodičů vyplývající z rodičovské odpovědnosti pozastavuje (poručníkem dítěte se automaticky stává OÚ obce s rozšířenou působností).

 

2) Souhlasu rodiče osvojovaného dítěte není k osvojení třeba

Souhlasu rodiče osvojovaného dítěte není k osvojení třeba v určitých zákonem stanovených případech. Potom souhlas s osvojením dává poručník, případně opatrovník dítěte. Rovněž tady platí, že nejdříve se hledá, zda někdo z blízkých příbuzných by byl schopný si vzít dítě do péče. Situace, kdy k osvojení dítěte není třeba souhlasu rodičů, jsou tyto:

a) rodiče byli zbaveni rodičovské odpovědnosti a zároveň práva dát souhlas s osvojením (opět novinka pouhé zbavení rodičovské odpovědnosti nestačí),
b) rodič není schopen projevit svou vůli nebo rozpoznat následky svého jednání nebo je ovládnout,
c) rodič se zdržuje na neznámém místě a toto místo se nepodaří soudu ani jinému orgánu veřejné moci zjistit,
d) rodič o dítě zjevně nemá zájem (minimálně 3 měsíce + 3 měsíce, kdy byl o důsledcích svého nezájmu poučen).

Pokud budoucímu osvojiteli bude svěřeno soudem dítě do péče před osvojením a v době do právní moci rozsudku soudu o osvojení se ozvou příbuzní dítěte, opět mají přednost před osvojiteli a soud se jejich návrhem na svěření dítěte do péče musí zabývat. Rovněž biologičtí rodiče mohou do právní moci rozsudku o osvojení podat soudu návrh, aby zrušil své rozhodnutí, že není třeba jejich souhlasu o osvojení (ve smyslu, že měli důvody se o dítě nezajímat, ale už se zajímají a chtějí se o dítě starat).

Děti „vhodné pro pěstounskou péči" jsou především sociálně osiřelé děti, které vyžadují nejen trvalou individuální péči, ale i dlouhodobou výchovu v náhradní rodině. Jedná se zejména o děti, které „nejsou právně volné", o děti s různými zdravotními či psychomotorickými obtížemi, staršího věku, skupiny sourozenců nebo děti jiného etnika (u nás hlavně děti romské).

Evidence žadatelů o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče

Obsahuje manželské páry i samožadatele, kteří mají zájem stát se osvojiteli nebo pěstouny a kteří byli po odborném posouzení rozhodnutím Krajského úřadu Jihočeského kraje zařazeni do příslušných evidencí o pěstounskou péči či osvojení (viz Žádost o NRP).

 

Jak probíhá zprostředkování náhradní rodinné péče?

1. Poradní skupina

Vzhledem k tomu, že novelou zákona o sociálně-právní ochraně dětí byl zrušen poradní sbor pro náhradní rodinnou péči, tak v Jihočeském kraji obsahově zůstal zachován, pouze pod jiným názvem a to jako „Poradní skupina". „Párování" dětí a NRP rodin probíhá tak, že poradní skupina posuzuje jednotlivé případy opuštěných dětí, kterým je hledána NRP rodina a na základě komplexního zhodnocení žádostí budoucích rodičů z evidence žadatelů o NRP doporučuje konkrétním dětem vhodné rodiny. Její snahou je vytipovat pro dítě z evidence žadatelů nejméně tři páry vhodných rodičů, kterým se stanoví pořadí. Pokud se poradní skupině v Jihočeském kraji nepodaří v jeho evidenci žadatelů nalézt tolerantní manželé pro dítě, rozešle se kopie údajů o dítěti po ostatních 13 krajských pracovištích náhradní rodinné péče s žádostí o pomoc při vytipování vhodných žadatelů. Poté poradní skupina Jihočeského kraje vybírá pro jihočeské dítě z údajů o žadatelích, kteří byli vytipováni s pomocí ostatních krajských pracovišť.
Jestliže krajský úřad nezprostředkuje osvojení do 6 měsíců ode dne „právní volnosti" (více viz výše) dítěte zařazeného do evidence dětí, nebo do 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zařazení žadatelů do evidence žadatelů (pokud ti s tímto souhlasili), zpřístupní údaje z těchto evidencí Úřadu pro zprostředkování osvojení ve vztahu k cizině.
Podle výsledku posouzení poradní skupiny čili „párování" jste vy jako žadatelé o NRP zpravidla telefonicky vyzváni sociální pracovnicí krajského úřadu k pohovoru o konkrétním životním osudu dítěte, pro které jste byli vytipováni jako možní rodiče. Na pracovišti náhradní rodinné péče krajského úřadu jste pak informováni o všech dostupných údajích o dítěti - zdravotním a psychickém stavu, o původní rodině dítěte a sociálně-právních otázkách. Budete mít možnost zvážit svou současnou situaci a otevřeně vyjádřit své názory a pocity. Zatím co dosavadní vaše role byla spíše pasivní, vy jste byli vybíráni pro dítě, teď naopak musíte být aktivní a otevření sami k sobě. Na vás teď leží konečné rozhodnutí. Pokud žadatelé z nějakého důvodu dítě odmítnou, jsou kontaktováni budoucí rodiče, kteří byli poradním sborem vytipováni na druhém místě. Jestliže naopak žadatelé projeví skutečný zájem a odhodlání konkrétní dítě navštívit, bude s pomocí krajského úřadu dohodnuto seznámení s dítětem, které je v pěstounské péči na přechodnou dobu nebo návštěva v ústavním zařízení, kde se dítě nachází.

 

2. Seznámení s dítětem a převzetí dítěte

a) z péče pěstounů na přechodnou dobu

Žadatelé a pěstouni se společně domluví na první návštěvě dítěte, která bude probíhat v místě trvalého pobytu pěstounů. Tento termín je možné změnit po dohodě s pracovištěm NRP. Návštěva by měla probíhat za přítomnosti sociální pracovnice OSPOD / doprovázející organizace a bez přítomnosti vlastních dětí pěstounů (lépe bez dětí, je to situace emotivní, intimní, velmi soukromá - pěstouni, je-li to možné, nevstupují před dítě - záleží na věku, jak reaguje dítě...) Návštěva by měla trvat cca 1 hod, max. 1,5hod. (ne více, pro 1. návštěvu, která je ujišťovací a rozhodovací, je čas dostačující). S dítětem se seznamují žadatelé za přítomnosti sociální pracovnice, nemělo by docházet k přímému fyzickému předávání dítěte mezi pěstouny a budoucími osvojiteli (myšleno u miminek a na počátku seznamování - aby dítě nestrádalo odpoutáváním/odtrháváním od pěstounky, u starších dětí už bude přítomnost pečující pěstounky důležitá, aby se dítě nebálo „cizích lidí", pěstounka zde bude prostředníkem...). V průběhu návštěvy se žadatelé osobně seznámí s dítětem, mohou sami o dítě pečovat - přebalit jej, převléci, nakrmit, chovat, hrát si s dítětem. Mají možnost se dotazovat pěstounky na zvyky dítěte, stravovací návyky, oblíbené hrátky a hračky, rituály, zvyky, oblíbené a neoblíbené činnosti apod. Pěstouni seznámí budoucí osvojitele s Knihou života, kterou dítěti po dobu jejich péče vedli. Před ukončením návštěvy sdělí žadatelé své rozhodnutí, zda dítě chtějí přijmout do péče nebo zda využijí možnosti se rozhodnout v daném časovém intervalu, kterými jsou po dohodě určené 3 dny. Vyjádření žadatelů sdělí přítomná sociální pracovnice na pracoviště NRP KÚ JčK. V případě kladného rozhodnutí žadatelů je možné naplánovat průběžné návštěvy dítěte. Průběžné návštěvy je možné uskutečnit v bytě pěstounů, v doprovodu pěstouna mohou budoucí osvojitelé na procházku s dítětem mimo byt pěstounů (za dítě stále zodpovídají pěstouni), po vzájemné dohodě v místě bydliště budoucích osvojitelů (pokud se domluví i s přespáním, kdy o dítě pečují budoucí osvojitelé, pěstounka je „po ruce" v případě potřeby). Průběžných návštěv se mohou zúčastnit s budoucími osvojiteli také jejich blízcí příbuzní, vždy po předběžné dohodě s pěstouny (je třeba domluvit, návštěvy by neměly pěstounskou rodinu zatěžovat, chod rodiny by neměl být nějak zvlášť ovlivněn, doporuč. - návštěvy dopoledne, kdy jsou vlastní děti ve škole). Průběžných setkání se mohou na základě vzájemného souhlasu mezi pěstouny a osvojiteli zúčastnit také biologické děti pěstounů. Pěstouni zaznamenají písemně průběh a obsah těchto návštěv, záznam předají KÚ JčK a OSPOD.

b) které je umístěno v ústavním zařízení

V kojeneckém ústavu, dětském domově či jiném ústavním zařízení, kde je dítě umístěno, budou žadatelé nejdříve hovořit s jeho ředitelem, popř. sociální pracovnicí, psychologem, lékařem, vychovateli, které dítě důvěrně znají a od kterých se dozví ještě více podrobností o jeho životě než na krajském úřadu. Tato návštěva je velice důležitá jak pro budoucí rodiče, tak pro pracovníky zařízení, neboť jejich stanovisko a hodnocení celkové situace musí být respektováno. Pak proběhne samotný kontakt s dítětem, které by mělo být přiměřeně k svému věku na návštěvu s vámi připraveno pracovníky zařízení. Obvykle si s ním mohou žadatelé hrát v herně či jít někam na procházku do blízkého okolí. Není ale možné odvézt si dítě hned při první návštěvě, ani nelze vzít si ho „na zkoušku" na víkend domů. Časové období, za jaké si budou moci budoucí osvojitelé dítě převzít do své péče, záleží na stáří dítěte, průběhu jeho dosavadního vývoje, aktuálním zdravotním stavu a vyřešení sociálně-právních otázek. Pokud se jedná o kojence, pak si jej mohou odvézt domů po vyřízení nezbytných formalit (většinou již při druhé návštěvě).

Při přijímání většího dítěte proběhne zpravidla více návštěv, které by měly především respektovat individuální požadavky a potřeby dítěte. K předání dítěte do rodiny může dojít až tehdy, pokud se vzájemné vztahy mezi žadateli a dítětem zdárně vyvíjejí. V této chvíli je velmi důležité, aby nedošlo k neuváženému a k předčasnému rozhodnutí. Proto jsou budoucí rodiče vždy upozorněni, aby byli trpěliví a nevynucovali si okamžité předání dítěte. Teprve tehdy, až je odstraněna počáteční pochopitelná nedůvěra, nesmělost a odtažitost dítěte a je vytvořena oboustranná citová náklonnost, může být dítě svěřeno do nové rodiny.

Den převzetí dítěte je předem domluven s ředitelem zařízení, obecním úřadem obce s rozšířenou působností příslušného dle trvalého bydliště dítěte a pracovištěm náhradní rodinné péče při krajském úřadu. Rozhodujícím je dobrý zdravotní stav dítěte a připravenost rodiny.
 

3. Péče před osvojením

Od 1. 1. 2014 rozhoduje o svěření dítěte do péče před osvojením soud. Budoucí náhradní rodiče nejspíše budou muset být připraveni na větší počet návštěv dítěte v ústavním zařízení či u pěstounů na přechodnou dobu před jeho svěřením do jejich péče. Péče před osvojením trvá minimálně 6 měsíců. Dítě bude v péči budoucích osvojitelů na jejich náklad (to je stejné s dosavadní úpravou). Po tuto dobu již biologický rodič nemá k dítěti vyživovací povinnost. Pokud to bude potřeba či to bude vhodné, bude tato péče trvat i déle. Soud nemůže rozhodnout o osvojení před uplynutím 6 měsíců, návrh na osvojení ale již v této době lze k soudu podat. Po období předadopční či předpěstounské péče nastane vyřizování soudních záležitostí, se kterými vám opět pomůže sociální pracovnice OÚ obce s rozšířenou působností. S ní můžete konzultovat veškeré nejasnosti vztahující se k vyřizování úředních záležitostí.

Až budete mít dítě doma, nezapomeňte mu vyprávět příběh o tom, jak se přihodilo, že teď patříte k sobě a můžete být spolu. „Jak na to" vás naučí na kursu přípravy pro budoucí rodiče, který je součástí odborného posouzení zájemců o NRP.

 

4. Nestátní subjekty

Jedině stát je oprávněn zprostředkovávat náhradní rodinnou péči. Při vyhledávání budoucích rodičů pro děti do osvojení či pěstounské péče však mohou pomáhat právnické či fyzické osoby, které k tomu jsou tzv. pověřeny. Pokud se dítěti nepodaří najít přes krajská pracoviště vhodné rodiče, pak stát spolupracuje s s nestátními subjekty, které se snaží nalézt vhodné rodiny, např. prostřednictvím jimi vydávaných časopisů.

Hlavní úlohou nestátní subjektů je ale zejména uzavírání tzv. Dohod o výkonu pěstounské péče a pomoc pěstounským rodinám při výkonu PP (více viz formy NRP/pěstounská péče).

Evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu

Obsahuje pěstouny, které jsou připraveni přijímat děti do pěstounské péče na přechodnou dobu. Zde neprobíhá klasické „párování" dětí a zájemců o NRP. Pěstoun musí být připraven přijmout dítě téměř okamžitě na základě kontaktu orgánu sociálně-právní ochrany dětí (v našem kraji zpravidla telefonu krajského úřadu, případně obecního úřadu obce s rozšířenou působností). Více viz Formy NRP/pěstounská péče na přechodnou dobu.

Počet pěstounů na přechodnou dobu zařazených v jednotlivých krajích naleznete na:

https://urad.kr-olomoucky.cz/pestouni/default.aspx

 

Akce pro pěstounské rodiny

Konzultace pro pěstounské rodiny a jejich vzájemná setkání

Ze zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá pro krajské úřady povinnost alespoň jednou v roce zabezpečit konzultace o výkonu pěstounské péče, nebo-li tzv. setkání pěstounů. Těchto setkání by se podle zákona měli účastnit odborníci na řešení výchovných a sociálních problémů a pěstouni, kteří mají na území kraje trvalý pobyt. Rovněž se jich mohou účastnit děti svěřené těmto pěstounům do pěstounské péče a další osoby, které žijí s pěstounem ve společné domácnosti.

Setkání pěstounských rodin v Jihočeském kraji jsou zpravidla pořádána 2 x do roka (např. v roce 2016 a v roce 2017 se setkání konala v areálu HoSPORT ve Starých Hodějovicích). V rámci těchto setkávání bývá pro pěstouny a jejich děti připraven bohatý program - pro dospělé hlavně besedy s odborníky, kde mohou konzultovat otázky výchovné i sociálně právní a mezi sebou si vyměňovat výchovné zkušenosti, pro děti program rekreační - různé hry, soutěže, sportovní aktivity, apod.

Pro přechodné pěstounské rodiny pořádáme již pravidelně předvánoční besedy, kde se vzájemně potkávají pracovníci náhradní rodinné péče s přechodnými pěstouny a ohlíží se za uplynulým rokem.

Ale i na ostatní pěstounské rodiny byť i s jedním dítětem v pěstounské péči se snažíme nezapomenout. Těm bývají určeny jiné akce pořádané naším pracovištěm, které už zákon neukládá, jako např.:

Dny otevřených dveří - každé první pondělí v měsíci od 16.00 do 19.00 hodin; jsou určeny jak pro rodiny s přijatými dětmi do náhradní rodinné péče, tak pro zájemce o náhradní rodinnou péči.

Pěstounské rodiny jsou pravidelně od roku 2001 zvány na akce Výstaviště a.s. Č. Budějovice (sponzorské vstupné), např. se jedná o výstavy: Svět v pohybu, HOBBY - jarní a podzimní, Země živitelka. 


Dny otevřených dveří

Již od října 2002 jsme začali pořádat pravidelný „Den otevřených dveří" (DOD) pro osvojitelské a pěstounské rodiny. Den otevřených dveří se koná každé první pondělí v měsíci od 16.00 hod. do 19.00 hod. a je zde vítán každý, koho zajímá problematika náhradní rodinné péče. 

Dne 3. 6. 2019 se na pracovišti náhradní rodinné péče z důvodu rekonstrukce pracoviště nebude konat Den otevřených dveří.

Co lze od Dnů otevřených dveří očekávat? Jednak možnost navázání nových kontaktů, besed zaměřených na výměnu zkušeností, možnost individuálních konzultací sociálně právních otázek a psychologicko-poradenských konzultací pro ty, kterých se náhradní rodinná péče již týká. Ale také co největší informační servis pro ty, kteří se o toto téma zatím jen zajímají, s cílem napomoci jim vytvořit si co nejrealističtější představy.

Pravidelné Dny otevřených dveří si našly své příznivce, a to jak z rodin, které už mají svěřené děti do výchovy i u tzv. žadatelů o NRP, kteří na „své" dítě ještě čekají, ale i u nových zájemců o náhradní rodinnou péči. Návštěvnost DOD nás utvrzuje v potřebě a smysluplnosti pořádat další jejich pokračování.

Problematiku náhradní rodinné péče je možné konzultovat samozřejmě i mimo DOD, to je však už třeba se dopředu telefonicky objednat.

Přijďte, jste vítáni. Na setkání s Vámi se těší:

Mgr. Bc. Pavel Bláha, psycholog
Mgr. Gabriela Dobiášová, sociální pracovnice
Mgr. Jaroslava Kimmerová, sociální pracovnice
Bc. Edita Ambrozková, sociální pracovnice

Leták DOD ke stažení


Doprovázející organizace na základě pověření k výkonu SPOD

Název Adresa Působnost - kraj, ORP
Arkáda z.ú. - sociálně psychologické centrum Husovo nám. 2/24
397 01 Písek
www.arkadacentrum.cz
Písek, Milevsko
Domeček, středisko pro volný čas a integraci Branka 588
374 01 Trhové Sviny
www.domecek.org
Trhové Sviny, České Budějovice, Prachatice
Jihočeská rozvojová, o.p.s. Riegrova 1756/51
370 01 České Budějovice
www.jr-spolecnost.cz
Jihočeský kraj
Oblastní charita Vimperk Pravětín 23
386 01 Vimperk
www.fch-vimperk.cz
Jihočeský kraj
Otevřená OKNA z. ú. Pod Hradem 124/II
377 01 Jindřichův Hradec
www.okenko.eu
Jihočeský kraj, Kraj Vysočina
Paventia o.s. Kaplická 252
381 01 Český Krumlov
www.paventia.cz
Jihočeský kraj, Vysočina, Středočeský kraj, hlavní město Praha
PorCeTa, o.p.s.

Smetanova 1284
390 02 Tábor

Emy Destinnové 1
370 01  České Budějovice
www.porceta.cz

Jihočeský kraj, správní obvod ORP Pacov a Pelhřimov
Prevent99, z.s.

Centrum podpory pěstounských rodin: Bavorova 24, Strakonice, Primátorská 76, Prachatice, Senovážné nám. 9, České Budějovice

www.prevent99.cz

Jihočeský kraj
Sociální služby města Milevska 5. května 1510,
399 01 Milevsko
www.socsluzbymilevsko.cz
Milevsko
Temperi, o.p.s. Rudolfovská tř. 151/60
370 01 České Budějovice
www.tempericb.cz
Jihočeský kraj
Pomoc rodinám, z.s. Nová 385
378 62 Kunžak
Jihočeský kraj
Trojlístek-centrum pro děti a rodinu, Kamenice nad Lipou,p.o Vítězslava Nováka 305
394 70 Kamenice nad Lipou
www.ddkamenicenl.cz
Jindřichův Hradec, Kraj Vysočina
Dobrá rodina, o.p.s. Klimentská 1246/1, Praha, 
Nové Město
www.dobrarodina.cz
Jihočeský kraj
(celá ČR)
Sdružení pěstounských rodin z.s. Na Sadech 1854/29, České Budějovice, www.pestouni.cz Jihočeský kraj

(aktualizace 1. 2. 2019)


Metodika k náhradní rodinné péči

Metodika k náhradní rodinné péči ke stažení


Literatura k problematice náhradní rodinné péče

Úkolem těchto internetových kapitol je předat Vám pouze základní informace o náhradní rodinné péči, pokud se však chcete dozvědět něco víc, doporučujeme Vám prostudovat následující literaturu (opět jen základní výčet), ze které jsme čerpali i my, popřípadě se podívat na internetové stránky, které poskytují ještě daleko podrobnější informace o náhradní rodinné péči.


Archerová, C.: Dítě v náhradní rodině. Praha, Portál, 2001.
Bubleová, V., Benešová, L.: Hledáme nové rodiče. Praha, Středisko náhradní rodinné péče, 2001.
Dunovský, J. a kol.: Vybrané kapitoly ze sociální pediatrie. Praha, Grada, 1999.
Glass Cathy: Rozbitá, Portál 2011
Holá Edith: Cesta k mým matkám, nakl. JOTA 2012
Janáková, L.: Dary se přece nevracejí. Triton, 2007
Janáková Ludmila: Sama bych se v nebi bála, Triton 2012
Keulsová, Y.: Zpackaný život
Konečná, H.: Na cestě za dítětem. Academia, 2003.
Kovařík, J.: Náhradní rodinná péče v praxi. Praha, 2004.
Langmaier, J., Matějček, Z.: Psychická deprivace v dětství. Praha 3 vyd. Avicenum, 1974.
Langmaier, J., Krejčířová, D.: Vývojová psychologie, Praha, Grada, 1998.
Matějček, Z., Koluchová, J., Bubleová, V., Kovařík, J., Benešová, L.: Osvojení a pěstounská péče. Praha, Portál 2002.
Matějček, Z. a kol.: Náhradní rodinná péče. Praha, Portál, 1999.
Matějček, Z.: O rodině vlastní, nevlastní a náhradní. Praha, Portál, 1994.
Novotná, V., Burdová, E.: Zákon o sociálně-právní ochraně dětí - komentář. Praha, Linde 2007.
Nožířová Jana: Náhradní rodinná péče, Linde 2012
Prekopová, J.: Malý tyran. Praha. Portál, 1996.
Prošková Denisa: Štěstí, neštěstí, láska, pěstounství, nakl. Lidové noviny 2012
Scholler, J.-E.: Adopce, vztah založený na slibu, 2002
Schmidt, K.-L.: Jako stromy bez kořenů, 1995
Soukupová, H.: Prožívat několik životů. České Budějovice, 2008.
Škoviera, A.: Dilemata náhradní výchovy. Portál, 2007.
Westphalová, J.: A nikdo ho nechtěl. Vyšehrad, 1983.
Zezulová, D.: Domov je místo, odkud tě nevyhodí. Olomouc, 2006.
Zezulová Dagmar: Pěstounská péče a adopce, Portál 2012
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - rodinné právo.
Zákon č. 292/2013, o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.
Úmluva o právech dítěte.


Užitečné odkazy

Kromě odborné literatury můžete najít mnoho dalších informací i na níže uvedených internetových stránkách:

Sociálně-právní ochrana dětí

Informace k činnosti oddělení SPOD (.docx - 27.41 KB)

Pravidla a postupy oddělení SPOD KÚ Jčk - přehled (.pdf - 472.22 KB)

Informace k ZDVOP (.doc - 63.50 KB)

Metodika k sociálně-právní ochraně dětí (.pdf - 2216.10 KB)

Vyřizování stížností (.doc - 100.00 KB)

Pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí

Formulář žádosti o vydání pověření k výkonu SPOD

Informační materiál KÚJčK k pověřeným osobám

Seznam osob pověřených k výkonu SPOD v Jihočeském kraji (aktualizace 14. 3. 2018)

Zvýšení efektivity a kvality sociálně-právní ochrany dětí v Jihočeském kraji

"Zvýšení efektivity a kvality sociálně-právní ochrany dětí v Jihočeském kraji", registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/C2.00072

logo

 

Informace o projektu

Metodika k náhradní rodinné péči

Metodika k sociálně-právní ochraně dětí


 

Rok 2015

I. - 3. seminář pro začínající pracovníky obecních úřadů ORP NRP a NNO 15. 1. 2015

II. - 4. seminář pro začínající pracovníky obecních úřadů ORP a NNO - 22. 1. 2015

III._3._pracovní_setkání_pracovníků_obecních_úřadů_ORP_NRP_v_JčK_ 19.3.2015

IV_3._pracovní_setkání_vedoucích_pracovníků_OSPOD_obecních_úřadů_ORP_v_JčK 2. 4. 2015

V. Seminář pro pracovníky SPOD v Jihočeském kraji_23. - 24. 4. 2015

Supervizní setkání


 

Rok 2014

I. - 1. Pracovní setkání kurátorů pro děti a mládež obecních úřadů ORP v JčK 4.3.2014

II. - 1. seminář pro začínající pracovníky obecních úřadů ORP NRP a NNO 27.3.2014

III. Seminář pro pracovníky SPOD v Jihočeském kraji 24.- 25.4.2014

IV. - 1. pracovní setkání pracovníků obecních úřadů ORP NRP v JčK 22.5.2014

V. - 1. pracovní setkání vedoucích pracovníků OSPOD obecních úřadů ORP v JčK 24.7.2014

VI. - 2. pracovní setkání vedoucích pracovníků OSPOD obecních úřadů ORP v JčK 9.10.2014

VII. - 1. pracovní setkání se zástupci NNO - dohody o výkonu PP v JčK 21.10.2014

VIII. - 1. Workshop - KÚ doprovázející organizace PPD 12.11.2014

IX. - 2. seminář pro začínající pracovníky obecních úřadů OR NRP a NNO 20.11.2014

X. - Den otevřených dveří NRP JčK 1.12.2014

XI. - 2. pracovní setkání pracovníků obecních úřadů ORP NRP v JčK 2.12.2014

XII. - Beseda s pěstouny - PPD 9.12.2014

Standardy kvality SPOD

Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o SPOD"), ukládá orgánu sociálně-právní ochrany povinnost řídit se při výkonu sociálně-právní ochrany standardy kvality sociálně-právní ochrany, které jsou kritérii určujícími úroveň kvality poskytování sociálně-právní ochrany. Plnění standardů kvality sociálně-právní ochrany se hodnotí systémem bodů.

Standardy kvality SPOD OSPOD KÚJčk - aktualizace k 1. 9. 2018

Přloha č. 1 (část 1)

Příloha č. 1 (část 2)

Příloha č. 2

Kampaň JEDNO z PĚTI

Kampaň Jedno z pěti zaměřenou na problém sexuálního násilí vůči dětem zahájila Rada Evropy v roce 2010. Poukazuje na rozsah problému sexuálního zneužívání dětí a jejím cílem je dosáhnout toho, aby více měst a regionů podepsalo, ratifikovalo a v praxi uplatňovalo Úmluvu Rady Evropy o ochraně dětí před sexuálním vykořisťováním a zneužíváním - Lanzarotskou úmluvu.

www.congress-1in5.eu

ONE_in_FIVE_Campaign_of_the_Council_of_Europe

 

Další informace

Informace o zpracovávání osobních údajů

Informace o zpracování osobních údajů OSOV

Formuláře a tiskopisy ke stažení

Formuláře pro registr poskytovatelů sociálních služeb:

Formulář pro zápis do registru

Je-li předmětem žádosti zapsání do registru sociální služba poskytovaná ve zdravotnickém zařízení ústavní péče podle § 52 zákona o sociálních službách, musí žadatel doložit jako přílohu také formulář Údaje o registrované sociální službě.

Ke stažení na stránkách MPSV



Sociálně-právní ochrana dětí:

Pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí.

Formulář žádosti o vydání pověření k výkonu SPOD

Odkazy na užitečné internetové stránky

Internetové stránky, doporučované odborem sociálních věcí a zdravotnictví jako zdroj informací.