Jméno Jakuba Krejčího v posledních týdnech rezonuje nejen mezi fanoušky vodního slalomu. V pražské Troji totiž ovládl dva závody Světového poháru a zařadil se mezi nejvýraznější české sportovce současnosti. Krátce po svém úspěchu se do hlavního města vrátil jako vlajkonoš výpravy Jihočeského kraje při slavnostním zahájení Olympiády dětí a mládeže na stadionu v Edenu.
Jaké bylo vést výpravu Jihočeského kraje při slavnostním zahájení?
Bylo to skvělé, ještě umocněné tím, že jsme šli jako první. Hodně jsem si to užil. Přiznám se ale, že jsem byl trochu nervózní, protože to pro mě byla premiéra. Každopádně to byla skvělá zkušenost.
Pomohla vám na uklidnění třeba oblíbená country hudba?
Tentokrát na to nebyl úplně čas. Spíš jsme s dětmi dlouho čekali, než jsme vyrazili na stadion. Snažil jsem se jim věnovat, povídat si s nimi a zabavit je. Bylo to příjemné a vlastně i uklidňující.
Baví vás role mentora a práce s mladými sportovci?
Určitě ano. Baví mě předávat zkušenosti, motivovat ostatní a třeba i sdílet to, co mi sport dal. V budoucnu bych se rád věnoval dětem a pomáhal jim na jejich sportovní cestě.
Součástí výpravy je i váš mladší bratr Matěj. Přijdete se podívat na jeho závod?
Samozřejmě. I když mě moc neposlouchá, protože u sourozenců bývá autorita trochu složitější. Doufám, že si olympiádu užije, že se na závodech uvidíme a že mu třeba v úterý budu moci předat medaili.
Vy sám jste na Olympiádě dětí a mládeže nikdy nestartoval, je to tak?
Ano. Je to pro mě premiéra, protože když mi bylo patnáct nebo šestnáct let, vodní slalom ještě nebyl součástí programu ODM.
Jak na vás olympiáda působí? Zahájení provázela bouřlivá atmosféra a vystoupil také Ben Cristovao.
Je to neskutečné. Připadá mi to skoro jako opravdová olympiáda. Zahájení v Edenu bylo velkolepé. Přijelo sem zhruba čtyři a půl tisíce sportovců a členů realizačních týmů, dorazilo kolem deseti tisíc diváků. Je krásné vidět, jak sport lidi spojuje a jak velkou událost se kolem něj podaří vytvořit.
Když jste si vyzkoušel roli vlajkonoše, neláká vás o to víc účast na olympijských hrách v Los Angeles?
Snažím se nedávat si výsledkové cíle. Mým hlavním cílem je, aby mě sport bavil a naplňoval. Věřím, že pokud budu pokračovat touto cestou, mohla by přijít i olympiáda. Ale ve sportu nikdy nic není jisté. Kvalifikační kritéria jsou u nás velmi náročná, protože na hry může odjet jen jeden závodník. Ať už to budu já, nebo Jirka Prskavec, je to složité, protože oba patříme mezi nejlepší kajakáře na světě. Udělám maximum pro to, abych se nominoval. Pokud by ale nakonec jel Jirka, budu mu držet palce.
Co byste na závěr vzkázal mladým sportovcům na Olympiádě dětí a mládeže?
Ať si to hlavně užijí. Není důležité, jestli vyhrají, nebo prohrají. Nejdůležitější je vybudovat si ke sportu pozitivní vztah. To, jestli teď získají medaili, není tak podstatné. Mnohem důležitější je, aby je sport bavil i v budoucnu a aby jednou co nejlépe reprezentovali Českou republiku.
Autor: Jiří Korbel