Vltavu jako cílovou turistickou destinaci nejčastěji vyhledávají tuzemští návštěvníci. Především pak milovníci vodních sportů či běžných rekreačních, delších i kratších, pobytů u vody. Konstatují to mimo jiné výsledky nově zveřejněné analytické studie Jihočeské centrály cestovního ruchu (JCCR) zpracované ve spolupráci se společnostmi T-Mobile Czech Republic a CE-Traffic v rámci společného nadregionálního projektu Jihočeského a Středočeského kraje Vltava, řeka plná zážitků. Unikátní analýza vychází z anonymizovaných dat získaných od mobilního operátora v období od 1. dubna do 31. října 2018.
„Cílem drtivé většiny návštěvníků Vltavy je nepochybně aktivní či pasivní vodní turistika, což odpovídá i lokalitám s největší návštěvností. Na prvním místě je Zóna 1 - Vodácká, tedy oblast od pramenů řeky na Šumavě po Boršov nad Vltavou, zahrnující vodácky atraktivní úsek horní Vltavy, Lipenskou přehradu a Vltavu pod Vyšším Brodem označovanou za Mekku českých vodáků. Druhý nejnavštěvovanější je pak Zóna 5 - Přehradní, vymezující oblast přehrad Orlík, Kamýk, Slapy a Vraného nad Vltavou, posledního stupně vltavské kaskády,“ uvedl ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu Jaromír Polášek.
Z hlediska členění této statistické analýzy je celý tok nejdelší české řeky, členěn do šesti zón, které se jen mírně liší od stejného počtu úseků „rozdělujících“ Vltavu pro potřeby rozvojové strategie projektu Vltava, řeka plná zážitků. Zóna 1 - Vodácká (pramen Vltavy - Boršov nad Vltavou), Zóna 2 - Krumlovská (Český Krumlov), Zóna 3 - Budějovická (České Budějovice), Zóna 4 - Jihočeská (České Vrbné - Podolský most), Zóna 5 - Přehradní (Podolský most - Vrané nad Vltavou) a Zóna 6 -Polabská (Roztoky - Mělník).
Ze studie vyplývá, že v uvedeném období sedmi měsíců navštívilo sledovanou oblast všech zón zhruba 5,9 miliónu návštěvníků, z toho necelých 2,9 miliónu turistů (vícedenních návštěvníků) a lehce přes tři milióny výletníků (jednodenních návštěvníků. Vícedenních návštěvníků tedy bylo přibližně stejně jako jednodenních. „Nelze tak přesně určit, zda převažuje zájem o jednodenní výlety či pobyty min. s jedním přespáním. Nicméně lze vyčíst, že převažují ve všech zónách krátkodobé pobyty na maximálně jednu až dvě noci,“ poznamenal Polášek.
V porovnání návštěvnosti domácích a zahraničních návštěvníků, převažovali především tuzemští s přibližně 4,3 mil návštěvníků. Ze zahraničí dorazilo přibližně 1,6 miliónu návštěvníků. Avšak ne u všech zón je podíl stejný, například u Krumlovské 2. zóny převažovali zahraniční návštěvníci v poměru 56 : 44 %. Ve všech ostatních pak převažoval podíl domácích návštěvníků. Nejvíce v Přehradní 5. zóně, kde dosáhl přibližně 91 procent.
Pokud porovnáváme uvedené zóny, největšího zájmu návštěvníků se dostalo již zmiňované Vodácké 1. zóně s přibližně 1,49 miliónu návštěvníků. Druhou v pořadí byla Přehradní zóna 5 s více než 1,16 miliónu návštěvníků a třetí pak Polabská zóna 6 s miliónem návštěvníků. Naopak nejmenší počet návštěvníků bylo v Jihočeské 4. zóně, 610 tisíc a v Krumlovské 2. zóně, 720 tisíc návštěvníků.
Celkem bylo ve všech zónách uskutečněno přes 11 miliónů návštěv s drtivou převahou domácích, více než 9 miliónů. V návštěvodnech to pak představuje celkem 19,1 miliónu dnů, z toho téměř 15,5 miliónu dnů jde na konto tuzemských návštěvníků.
„Výsledky analýzy byly interpretovány za úsek od Pramene po ústí s řekou Labe (bez území hl. m. Prahy) v koridoru vymezeném přibližně 5 kilometry od obou břehů řeky. Vlastní měření a návazná analýza turistické návštěvnosti byla realizována za všech šest samostatných zón řeky,“ doplnil analytik JCCR Michal Šindelíř.
Použitá metoda sběru geolokačních signalizačních dat patří vůbec k těm nejpřesnějším a celkové hodnoty jsou velmi blízké skutečné návštěvnosti, s chybovostí maximálně ± 3%. Mobilní operátoři prostřednictvím anonymizovaných zbytkových dat z mobilní sítě jsou schopni měřit mobilitu osob v prostoru, a to jak u domácího obyvatelstva (rezidentů), tak u zahraničních návštěvníků (nerezidentů). Jedná se tak o objektivní a spolehlivou metodu nezávislou na chování lidí a nezatíženou zkresleními, která vznikají při terénních průzkumech a dotazníkových šetřeních. Metoda navíc dokáže vyloučit z měření rezidenty, pravidelně dojíždějící do analyzované destinace (především za prací), či dlouhodobě pobývající cizince v destinaci. Díky tomu vzniká velmi přesný přehled návštěvnosti související přímo s cestovním ruchem destinace.
Celá analýza je k dispozici na www.jccr.cz
