Text na řeč

Krizové řízení

Krizové řízení

Krizové řízení je zaměřeno na realizaci a požadavky ke zpracování dokumentace připravenosti na řešení krizových situací. Krizová připravenost v sobě vedle havarijní připravenosti zahrnuje i plnění úkolů na úseku ochrany veřejného pořádku a bezpečnosti (sem patří např. i hrozba terorismu), dále eliminace negativních dopadů ekonomických rizik (surovinové krize - např. nedostatek potravin, pitné vody, ropy a ropných produktů) včetně ohrožení finančních a devizových trhů, řešení epidemií spojených s ohrožením zdraví obyvatel, nákazy hospodářských zvířat apod. V těchto oblastech se prolínají působnosti mnoha dalších resortů.

ilustrační obrázek

 

Základní informace o krizovém řízení, oblasti krizového řízení

Krizové řízení je souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s 1. přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo 2. ochranou kritické infrastruktury, (Zákon 240/2000 Sb.,o krizovém řízení a o změně některých zákonů).

Krizové řízení zahrnuje:

  • Analýzu a vyhodnocení všech rizik na území kraje,
  • Plánování postupů při likvidaci krizové situace a ochraně prvků kritické infrastruktury, nebo prvků evropské kritické infrastruktury na základě vyhodnocení a způsoby řešení rizik a potřeba sil a prostředků,
  • Organizování protikrizových opatření, potřebných sil a prostředků a jejich nasazení,
  • Realizaci likvidace krizových situací, ochrany a záchrany lidských životů, zdraví a majetku a fungování základních podmínek pro život,
  • Kontrolu přípravy, organizace a realizace krizového řízení.

Základní pojmy z oblasti krizového řízení:

  • Krizová situace je mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen "krizový stav"). Dělí se na vojenské a nevojenské krizové situace.
  • Mimořádná událost je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.
  • Přehled krizových stavů vyhlašovaných v rámci ČR naleznete v této tabulce.
  • Při vyhlášení jakéhokoli typu krizového stavu mohou být po dobu trvání jeho stavu omezena některá občanská a lidská práva (svoboda pohybu, shromažďování apod.), urychlen legislativní proces aj., byl usnadněn zasahujícím jednotkám IZS a řídícím orgánům proces eliminace krizové situace a zabezpečeny životy a zdraví obyvatelstva, jakož i majetek a ostatní hodnoty.

Základní oblasti krizového řízení

Mezi základní oblasti krizového řízení patří:

  • oblast bezpečnostních rad, krizových štábů (bezpečnostní rada kraje, bezpečnostní rada obce z rozšířenou působností - ORP, krizový štáb kraje, krizový štáb ORP, krizový štáb obce která nezřizuje bezpečnostní radu),
  • oblast krizových stavů,
  • oblast pro řešení nevojenských krizových situací,
  • oblast pro řešení vojenských krizových situací - obranné plánování,
  • oblast hospodářských opatření pro krizové stavy,
  • oblast havarijního plánování,
  • ochrana utajovaných informací a zvláštních skutečností.
Legislativa krizového řízení

Legislativní proces, který upravuje práva a povinnosti při přípravě a řešení mimořádných událostí vyplynul ze zkušeností a vyhodnocení rozsáhlých ničivých povodní v roce 1997, které postihly jednu třetinu území republiky. Právní úprava tzv. krizové legislativy vychází z ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.

Obecná mezinárodní i národní legislativa, vize, strategie, doktríny, koncepce, smlouvy

Česká republika jako člen Severoatlantické aliance a Evropské unie je vázána řadou mezinárodních smluv, dohod a strategií v oblasti vnější a vnitřní bezpečnosti. Mezi základní mezinárodní dokumenty například patří Washingtonská smlouva o vzniku Severoatlantické aliance ze 4. dubna 1949. Základní dokumenty NATO jsou k dispozici na webových stránkách Ministerstva obrany ČR. Ochrana obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů a konfliktů nemající mezinárodní charakter je obsahem Dodatkových protokolů I a II k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů a konfliktů nemajících mezinárodní charakter, přijatých v Ženevě dne 8.června 1977. ČSFR tyto protokoly ratifikovala v roce 1990 a ratifikované znění je obsahem Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 168/1991 Sb., o vázanosti České a Slovenské federativní Republiky Dodatkovými protokoly I a II k Ženevským úmluvám. Členství České republiky v Evropské unii znamená přispívat k tvorbě a naplňování bezpečnostních vizí a strategií členských států unie. Podrobné znění dokumentů, strategií a vizí je k dispozici na webových stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR.

Na webových stránkách Ministerstva vnitra ČR je rovněž k dispozici Sbírka platných mezinárodních smluv mezi Českou republikou a zahraničními partnery.


Mezi základní národní zákony a další právní předpisy strategické povahy, které obsahují prvky bezpečnosti a ochrany občanů republiky náleží:

  • Ústava a ústavní zákony,
  • zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů a novelizací,
  • zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů

 Bezpečnostní strategie ČR

 Obranná strategie ČR

 


Ústavní zákony

Ústava České republiky, číslo předpisu 1/1993 Sb.

Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky, číslo předpisu 110/1998 Sb.

 


Požární ochrana

Zákon o požární ochraně, číslo předpisu 133/1985 Sb.

 


Krizové řízení

Zákon o integrovaném záchranném systému, číslo předpisu 239/2000 Sb.

Zákon o krizovém řízení, číslo předpisu 240/2000 Sb.

Zákon o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, číslo předpisu 241/2000 Sb.

 Atomový zákon, číslo předpisu 263/2016 Sb.

 


Obranné zákonodárství

Zákon o ozbrojených silách České republiky, číslo předpisu 219/1999 Sb.

Zákon o zajišťování obrany České republiky, číslo předpisu 222/1999 Sb.

Zákon o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), číslo předpisu 585/2004 Sb.

Zákon o službě vojáků v záloze, číslo předpisu 45/2016 Sb.

 


Ochrana utajovaných informací a osobních údajů

Zákon o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, číslo předpisu 412/2005 Sb.

Zákon o ochraně osobních údajů, číslo předpisu 101/2000 Sb.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob (GDPR)

Krizové řízení Jihočeského kraje

Organizační schéma ke stažení

 

Oddělení krizového řízení

je v organizační struktuře Krajského úřadu Jihočeského kraje zařazeno v odboru Kancelář hejtmana a je vyčleněno k zajištění připravenosti na řešení mimořádných událostí a krizových situací.
Vedoucí oddělení krizového řízení: Ing. Marta Spálenková 
Oddělení krizového řízení plní veškeré úkoly a povinnosti úřadu spadající do působnosti oddělení a vyplývající z aktuálních znění zákonů č.133/1985/ Sb., č. 18/1997 Sb.,
č. 110/1998 Sb., č. 222/1999 Sb., č. 239/2000 Sb., č. 240/2000 Sb., č. 241/2000 Sb.,
č. 585/2004 Sb., č. 412/2005 Sb.

Náplň činnosti oddělení v samostatné působnosti:

  • zajišťuje ochranu utajovaných informací a ochranu zvláštních skutečností, vedení, ukládání a skartaci těchto písemností, kontroluje dodržování zásad pro práci s nimi,
  • plní úkoly spojené s výkonem funkce bezpečnostního ředitele při ochraně utajovaných informací,
  • zajišťuje a organizuje činnost spojenou s ostrahou budov KÚ a vykonává dohled nad režimem vstupu a pohybu osob v objektech,
  • zajišťuje, administruje a kontroluje poskytování a čerpání dotací Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska a dalším dobrovolným sdružením a organizacím s humanitárním zaměřením na činnost a akce,
  • vede administraci grantových programů, příspěvků a finančních darů - stanovuje pravidla programů, provádí kontrolu dodržování směrnice č. SM/107/ZK.

Náplň činnosti oddělení v přenesené působnosti:

  • podílí se na zajišťování bezpečnosti České republiky,
  • připravuje koncepci a zajišťuje připravenost kraje na řešení vojenských i nevojenských ohrožení a krizových situací (dále jen krizových situací), včetně provádění metodické a kontrolní činnosti v této oblasti,
  • zajišťuje koordinaci činností při řešení krizových situací, podílí se na koordinaci záchranných a likvidačních prací při řešení mimořádné události vzniklé na území kraje,
  • zajišťuje úkoly spojené s mobilizací ozbrojených sil, brannou povinnost občanů včetně zabezpečení potřeb států NATO,
  • organizuje součinnost v oblasti krizového řízení mezi obecními úřady a dalšími správními úřady kraje a poskytuje jim metodickou pomoc,
  • zpracovává potřebnou dokumentaci pro přípravu a řešení vojenských i nevojenských krizových situací,
  • vykonává činnosti pro zajištění vládního utajovaného spojení,
  • posuzuje možná rizika vzniku krizové situace na území kraje, zpracovává podklady do krizového plánu kraje,
  • zpracovává a aktualizuje Plán nezbytných dodávek,
  • podílí se na přípravě a realizaci regulačních opatření,
  • navrhuje finanční zabezpečení přípravy a řešení krizových a mimořádných situací včetně náhrad za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcných prostředků a vykonání pracovní povinnosti a pracovní výpomoci,
  • zajišťuje činnost bezpečnostní rady kraje a její součinnost s Bezpečnostní radou státu a bezpečnostními radami obcí, plní funkci sekretariátu bezpečnostní rady kraje,
  • organizuje činnosti krizové štábu kraje a pracoviště krizového řízení kraje,
  • zvyšuje odbornou připravenost účastí na seminářích, kurzech a dalších aktivitách spojených s činností oddělení,
  • zajišťuje podle pokynů hejtmana a ředitele úřadu další výkon činností a působností daných zákony o zajišťování obrany, o rozsahu branné povinnosti, o krizovém řízení, o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, o hasičském záchranném sboru, o integrovaném záchranném systému a souvisejícími vyhláškami a prováděcími předpisy.

 

Bezpečnostní rada kraje

Bezpečnostní rada kraje je poradním orgánem hejtmanky pro přípravu na krizové situace. Předsedkyní bezpečnostní rady je hejtmanka, která jmenuje členy bezpečnostní rady kraje.
Bezpečnostní rada kraje se řídí statutem a jednacím řádem bezpečnostní rady kraje. Bezpečnostní rada projednává úkoly k zabezpečení krizové připravenosti, zpravidla se schází čtyřikrát do roka, v případě potřeby i častěji. Z každého jejího zasedání se přijímá usnesení, prostřednictvím kterého přijímají členové bezpečnostní rady úkoly.
Bezpečnostní rada kraje je zřízena Rozhodnutím hejtmanky Jihočeského kraje č. 1/2017, má nejvýše 10 členů a hejtmanka jejími členy jmenuje:
a) náměstka hejtmanky, který zastupuje předsedkyni bezpečnostní rady kraje v době její nepřítomnosti,
b) ředitele krajského úřadu,
c) ředitele krajského ředitelství Policie České republiky,
d) ředitele hasičského záchranného sboru kraje,
e) příslušníka Armády České republiky určeného náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky,
f) ředitele zdravotnické záchranné služby kraje,
g) zaměstnance kraje zařazeného do krajského úřadu, který je zároveň tajemníkem bezpečnostní rady kraje,
h) vedoucího útvaru zdravotnictví krajského úřadu,
i) další osobu, která je nezbytná k posouzení stavu zabezpečení a stavu připravenosti na krizové situace.

 

Bezpečnostní rada kraje projednává a posuzuje:

a) přehled možných zdrojů rizik a analýzu ohrožení,
b) krizový plán kraje, 
c) havarijní plán kraje, 
d) vnější havarijní plán jaderné elektrárny Temelín, 
e) dílčí plán obrany kraje,
f) finanční zabezpečení připravenosti kraje a složek integrovaného záchranného systému na krizové situace a jejich řešení na území kraje, 
g) návrhy dohod s územními celky sousedního státu o spolupráci při řešení krizových situací s jinými kraji a při poskytování pomoci, 
h) stav připravenosti složek integrovaného záchranného systému v kraji, 
i) závěrečnou zprávu o hodnocení krizové situace v kraji, 
j) návrh ročního plánu kontrol prováděných v rámci prověřování krizové připravenosti kraje u obcí s rozšířenou působností, obcí, právnických osob a podnikajících fyzických osob a závěrů těchto kontrol, 
k) návrh ročního plánu cvičení složek integrovaného záchranného systému a orgánů krizového řízení v kraji, 
l) další dokumenty a záležitosti související s připraveností kraje na krizové situace a jejich řešení.

Plán činnosti Bezpečnostní rady Jihočeského kraje na rok 2019

Statut Bezpečnostní rady Jihočeského kraje

Jednací řád Bezpečnostní rady Jihočeského kraje


Usnesení bezpečnostní rady kraje z roku 2019

 


Usnesení bezpečnostní rady kraje z roku 2018

Krizový štáb kraje

Krizový štáb kraje zřídila hejtmanka kraje Rozhodnutím hejtmanky Jihočeského kraje č. 2/2017. Krizový štáb Jihočeského kraje se řídí statutem a jednacím řádem. Krizový štáb Jihočeského kraje je pracovním orgánem hejtmanky kraje k řešení krizových situací a ke koordinaci a provádění záchranných a likvidačních prací při řešení mimořádných událostí ve správním obvodu Jihočeského kraje.


Členy krizového štábu Jihočeského kraje jsou:

  • předsedkyně krizového štábu kraje - hejtmanka Jihočeského kraje
  • zástupce předsedkyně krizového štábu - 1. náměstek hejtmanky Jihočeského kraje
  • tajemník krizového štábu kraje - tajemník Bezpečnostní rady Jihočeského kraje
  • ostatní členové Bezpečnostní rady Jihočeského kraje (dále jen "bezpečnostní rada kraje") - viz Statut bezpečnostní rady kraje
  • stálá pracovní skupina krizového štábu kraje (dále jen "stálá pracovní skupina"):
  1. vedoucí stálé pracovní skupiny, kterým je vedoucí oddělení krizového řízení krajského úřadu nebo určený příslušník Hasičského záchranného sboru kraje
  2. vedoucí odborných skupin
  3. zaměstnanci kraje zařazení do Krajského úřadu Jihočeského kraje (dále jen "pracovníci krajského úřadu") určení hejtmankou Jihočeského kraje
  4. zástupci složek integrovaného záchranného systému
  5. externí odborníci a specialisté přizvaní vedoucím krizového štábu kraje nebo tajemníkem krizového štábu kraje na základě skutečné potřeby a s ohledem na druh řešené mimořádné události nebo krizové situace
  • speciální odborné komise:
  1. Povodňová komise Jihočeského kraje se stává součástí krizového štábu kraje v případech, kdy je v době povodní vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav
  2. Krajská epidemiologická komise Jihočeského kraje se stává součástí krizového štábu kraje v případech, kdy je pro řešení výskytu závažných infekčních onemocnění v kraji vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav.

Organizace stálé pracovní skupiny:

  • činnost stálé pracovní skupiny řídí tajemník krizového štábu. Operativní řízení zajišťuje vedoucí stálé pracovní skupiny, který zastupuje tajemníka krizového štábu v případě jeho nepřítomnosti
  • stálá pracovní skupina se člení na odborné skupiny, které plní jednotlivé úkoly stálé pracovní skupiny. Za plnění úkolů odpovídá vedoucí příslušné odborné skupiny:
  1. operační skupina
  2. skupina pro komunikaci
  3. sekretariát
  4. tisková skupina
  5. odbory KÚ
  6. ad hoc zřízené skupiny
  7. speciální odborné komise a skupiny
  • stálá pracovní skupina při řešení mimořádné události nebo krizové situace jedná dle potřeby nepřetržitě. Její činnost je v tomto případě zajišťována ve směnách. K zajištění směnnosti jsou do funkce vedoucího stálé pracovní skupiny a vedoucích odborných skupin předurčeny a odborně připraveny dvě osoby; střídání členů ve stálé pracovní skupině v rámci směn zajišťuje každá organizace samostatně
  • úlohu sekretariátu plní oddělení krizového řízení Krajského úřadu Jihočeského kraje doplněné po aktivaci krizového štábu kraje o předem určené pracovníky krajského úřadu
  • v případě, že řešení mimořádné události nebo krizové situace vyžaduje zřízení další odborné skupiny, zřizuje tuto skupinu vč. jmenování vedoucího odborné skupiny vedoucí krizového štábu kraje
  • technický a obslužný personál krizového štábu kraje je podřízen vedoucímu stálé pracovní skupiny; pracovníci skupiny technického a obslužného personálu nejsou členy krizového štábu kraje ve smyslu právního předpisu
  • vedoucí stálé pracovní skupiny a odborných skupin krizového štábu jsou písemně jmenováni hejtmankou Jihočeského kraje. Členství v krizovém štábu kraje zaniká ukončením funkčního postavení, pracovního či služebního poměru, případně písemným odvoláním člena krizového štábu hejtmankou Jihočeského kraje.

 Statut Krizového štábu Jihočeského kraje

 Jednací řád Krizového štábu Jihočeského kraje

Krajská komise pro řešení výskytu závažných infekčních onemocnění

Krajská komise pro řešení výskytu závažných infekčních onemocnění je stálým pracovním orgánem hejtmana Jihočeského kraje, která se podílí na aktualizaci Krajského pandemického plánu Jihočeského kraje a dále řídí, kontroluje, koordinuje v celém rozsahu řízení ochrany veřejného zdraví a akceschopnosti subjektů v kraji v případě výskytu závažných infekčních onemocnění včetně výskytu chřipky způsobené novou variantou chřipkového viru.

Statut Krajské komise pro řešení výskytu závažných infekčních onemocnění v Jihočeském kraji

 

Informace pro obce a obyvatelstvo

Informace, metodické materiály pro obce, příručky pro obyvatelstvo

Příručka - Co dělat

Činnost při nálezu nebezpečného předmětu

Dotace obcím na reprodukci požární techniky

Zásady chování při úniku nebezpečné látky

Ochrana obyvatel - informace pro obyvatelstvo

Obměna jodových tablet v zóně havarijního plánování JE Temelín

Příručka pro ochranu obyvatelstva v případě radiační havárie JE Temelín na roky 2020-2021

Příručka - Co dělat při povodních

Příručka - Žijeme v záplavovém území

Příručka - Ionizující záření,účinky a zdroje


Některé otázky a odpovědi

Otázky a odpovědí krizové řízení


Odkazy na užitečné webové stránky

Ministerstvo vnitra ČR

Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje

Policie ČR

Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje

Armáda ČR

Krajská hygienická stanice Č.Budějovice

Správa státních hmotných rezerv

Vodohospodářský informační portál

Pomoc občanům v hmotné nouzi

Státní úřad pro jadernou bezpečnost

Rozmístění externích defibrilátorů v Jihočeském kraji

Informace k externím defibrilátorům naleznete ZDE

Nadace ČEZ-AEG-loga

 

BLACKOUT - rady občanům

Blackout

  Rady občanům pro případ BLACKOUTu

  Připravenost občanů JčK na blackout - vyhodnocení dotazníkového šetření

 

Ochrana měkkých cílů

Dotační programy na ochranu "měkkých cílů"

Bezpečnostní situace se z pohledu terorismu a extremismu v Evropě zhoršuje a přibývá i terorismu podobných, nikoliv ideologicky motivovaných, násilných útoků vedených stejně jako ty teroristické právě na tzv. měkké cíle s cílem zranit náhodně přítomné osoby. 

Přestože termín "měkké cíle" (soft targets) není nikde přesně definován, v zásadě je toto označení bezpečnostní komunitou používáno pro označení míst s vysokou koncentrací osob a nízkou úrovní zabezpečení proti násilným útokům, která jsou právě pro tuto svou charakteristiku vybírány jako cíl. 

Mezi měkké cíle lze podle tohoto klíče zařadit:

  • školská zařízení, koleje, menzy, knihovny,
  • církevní památky a místa určená k uctívání,
  • nákupní centra, tržiště a obchodní komplexy,
  • kina, divadla, koncertní sály, zábavní centra,
  • shromáždění, průvody, demonstrace,
  • bary, kluby, diskotéky, restaurace a hotely,
  • parky a náměstí, turistické památky a zajímavosti, muzea, galerie,
  • sportovní haly a stadióny,
  • významné dopravní uzly, vlaková a autobusová nádraží, letištní terminály,
  • nemocnice, polikliniky a další zdravotnická zařízení,
  • veřejná shromáždění, průvody, poutě,
  • kulturní, sportovní, náboženské a další akce,
  • komunitní centra.

Měkké cíle a jejich ochrana - leporelo


 

V souladu s usnesením vlády ČR ze dne 24. července 2017 č. 527 připravuje Ministerstvo vnitra ČR a další dotčená ministerstva pro rok 2019 a roky následující dotační programy směřující k ochraně tzv. měkkých cílů.

Bližší informace k dotačním titulům najdete na webových stránkách:

DOTAČNÍ PROGRAM MV pro zvýšení ochrany veřejných prostranství a objektů/akcí veřejné správy, škol a školských zařízení jako měkkých cílů naleznete ZDE


ilustrační obrázek

V souladu s realizací programu prevence kriminality  realizuje Odbor sociálních věcí Krajského úřadu  Jihočeského kraje v úzké součinnosti s PČR také  úspěšný projekt "Ozbrojený útočník ve škole". Bližší  informace o projektu najdete na webových stránkách krajského úřadu: http://utocnik.kraj-jihocesky.cz/

Semináře k ochraně měkkých cílů, listopad a prosinec 2018 - info ZDE