Kůrovcovou kalamitu je nutné zastavit. Zní z Rakouska, Bavorska i z Vysočiny

Kůrovcová kalamita dosáhla mezinárodních rozměrů a je nutné ji řešit. To je výsledek společného setkání jihočeské hejtmanky Ivany Stráské s čelnými představiteli Horního a Dolního Rakouska, Horní Falce, Bavorska či Kraje Vysočina a s řediteli tamních lesních hospodářství. Setkání se uskutečnilo ve středu 29. května ve Vimperku. Hejtmanka seznámila všechny partnery se současným stavem kůrovcové kalamity na území České republiky, Jihočeského kraje, a především v národním parku Šumava. 

Za rakouskou stranu přijali pozvání poslanec zemského sněmu Horního Rakouska Schlägl Georg Ecker, ředitelka lesního hospodářství Elfriede Moserová a lesní hospodář Johannes Wohlmacher.

Z Dolního Bavorska přijeli zástupce vlády a jednatel EUREGIA Kaspar Sammer, Dana Biskupová (EUREGIO), vedoucí odboru lesnictví okresu Regen Stefanie Duarte-Fernandezová a Stefan Schaffner, též z odboru lesnictví okresu Regen. Z Úřadu pro hospodářství a lesnictví okresu Cham, Horní Falc byl přítomen ředitel lesní správy Arthur Bauer.

Za Kraj Vysočina se setkání zúčastnil radní pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství
a životního prostředí Martin Hyský. 

Zástupci Horního Rakouska a Bavorska vyjádřili znepokojení nad skutečností, že na Šumavě leží dosud neodklizené polomy po loňské vichřici, které jsou potenciálním zdrojem kůrovce. Česká strana prý rakouské i bavorské kolegy na dvojstranném jednání ministerstev ujistila, že polomy budou okamžitě po schválení nové zonace národního parku Šumava odstraněny. To se zatím nestalo. Přitom u našich sousedů musí být strom napadený kůrovcem odstraněn do čtyř až šesti týdnů. „Kéž by tomu bylo u nás také tak,“ povzdechla si hejtmanka Stráská.

Všichni zúčastnění chápou kůrovce jako přeshraniční hrozbu. Kůrovec už není jenom český či šumavský. Pokud bude ničit lesy i v sousedních zemích, stává se problematikou přeshraniční a situaci je nutné řešit na mezinárodní úrovni. Rakousko i Německo požadují aktivní kroky k zamezení škodám i šíření kůrovce mimo území Jihočeského kraje a České republiky.

Hejtmanka Stráská a její zahraniční kolegové závěrem jednání přijali usnesení, která doporučují rozšířit dvojstranná jednání na všechny dotčené regiony a státy a podniknout aktivní kroky k zamezení škodám vzniklým šířením kůrovce z území České republiky na území sousedních států.

Pracovní skupina se sejde znovu v polovině července, tentokrát v Bavorsku, a bude diskutovat 
o dalším postupu. Všechny strany si také vymění dobré příklady z praxe.

Evidovaný objem kůrovcového dříví 2018. Zdroj: VÚLHM

31.05.2019 Bc. David Hocke