Text na řeč

2,37 procenta lidí na Strakonicku a 1,2 procenta lidí na Písecku má protilátky na COVID-19

2,37 procenta lidí na Strakonicku a 1,2 procenta lidí na Písecku má protilátky na COVID. Ukázala to „Srovnávací průřezová studie seroprevalence protilátek proti SARS CoV2 v okresech Strakonice a Písek“, kterou dnes na Krajském úřadu Jihočeského kraje oznámili její garanti. 

Projekt ukázal vyšší promořenost než při studii kolektivní imunity na úrovni České republiy, která hovořila o jednotkách promile. Testování bylo provedeno u dvou skupin obyvatel. První tvořila profesní skupina, tedy lidé, kteří během pandemie chodili do práce (zdravotníci, prodavači, policisté, hasiči, řidiči autobusů, pracovníci služeb atd.). Druhou pak dobrovolníci - lidé, kteří se přihlásili sami a byli vybráni tak, aby věkové složení odpovídalo demografickému věkovému složení v okrese. Otestovalo se 1011 osob v okrese Strakonice a 1000 osob na Písecku.

Jihočeský kraj byl a je nejméně zasaženým krajem. Přesto jsme tu měli anomálie jako Písecko, které mělo minimum nakažených a Strakonicko, kde to bylo naopak. Pro testování jsme se rozhodli z toho důvodu, že když potřebujete rozhodnout, jak rychle rozvolňovat nemocnice, jak umožnit návštěvy v sociálních zařízeních, jak rozvolňovat režim v dopravě, tak k tomu potřebujete přesná data. Studie ukázala, že existuje široká vrstva lidí, kteří pravděpodobně do kontaktu s virem přišli a teprve čas nám ukáže, jak se s ním vypořádali. O koronaviru se máme ještě hodně co učit,“ uvedla hejtmanka Ivana Stráská s tím, že vnímá tuto prezentaci jako symbolickou tečku za tématem koronaviru.

Výsledkem je, že promoření je nízké, tak, jak jsme očekávali. Ale je v řádu procent, tedy výrazně vyšší, než se zdá, že vychází v republikové studii. To je velmi důležité proto, abychom věděli, jak se nemoc v populaci chová. Pokud bychom se připravovali na druhou vlnu, tak se nemusíme bát, že každý kdo má COVID skončí v nemocnici na mimotělním oběhu. Vir se učíme znát, je to nový fenomén. Studie v žádném případě nezpochybňuje opatření, které přijala vláda, ta byla nutná a důležitá.  Musíme co nejpřesněji poznat chování viru, mít přesná čísla, abychom se na základě nich mohli rozhodovat při přípravě zdravotního systému na další zátěž,“ shrnul výsledky studie krajský zastupitel Martin Kuba.

Největší rozdíl v jihočeské a republikové studii byl v metodice testování. Jihočeši využívali laboratorní metodu ELISA. Vzorky se odebírali z žilní krve a testovali se následně na dvou testech, kdy každý měřil jiný typ protilátek a jejich hladinu. Republiková studie probíhala na rychlotestech - odebírala se kapilární krev a zjišťovala se přítomnost protilátek. Jak dodal Martin Kuba, srovnávat to ale zcela nelze: „Pravda je, že republiková studie nemá ještě dokončenou druhou fázi, protože její autoři plánovali že v okrese Olomouc také naberou žilní krev a laboratorně otestují, aby zjistili, zda výsledky rychlotestů byly špatné, nebo správné.“

Výsledky studie naleznete v přiložené prezentaci
 

Štítky